Druhy zeleniny v přehledu

Druhy zeleniny v přehledu
Zelenina se dělí dle formy růstu, použití a příslušnosti do skupin. Představíme Vám zde nejdůležitější druhy zeleniny, které by neměly chybět v žádné užitkové zahradě. Údaj o potřebě živin informuje o tom, jak intenzivně byste měli zeleninu hnojit.
1. Salátová zelenina 2. Plodová zelenina
3. Dýně a cuketa 4. Hlízová zelenina
5. Kořenová a cibulnatá zelenina 6. Luštěniny
7. Košťálová zelenina 8. Exotická zelenina
9. Samozásobení snadno a rychle
Salátová zelenina

1. Salátová zelenina

Pěstování vlastního salátu se vyplatí i přes to, že je nabídka nejrůznějších salátů v supermarketech bohatá, protože rozmanitost odrůd je ještě větší. Kromě toho chutnají křehké listové a saláty nejlépe tehdy, pokud je sklidíme krátce před konzumací.

Potřeba živin: nízká

Tip:
Salát roste tak rychle, že je ideálním „vyplňovačem mezer (náhradníkem)“. Listové saláty vysaďte mezi kapustu, rajčata či jiné velké druhy zeleniny. Než ty vyrostou do své velikosti, salát již bude sklizen.

Top 10 salátové zeleniny

  1. Listový salát
  2. Hlávkový salát
  3. Rukola (roketa setá)
  4. Špenát
  5. Mangold
  6. Štěrbákový salát
  7. Čekanka salátová červenolistá
  8. Čekanka kadeřavá
  9. Čekanka salátová listová
  10. Asijské saláty
Plodová zelenina

2. Plodová zelenina

Plodová zelenina potřebuje hodně slunce a teplo. Roste nejlépe v malém skleníku nebo zastřešeném skleníku pro rajčátka, chráněném před deštěm a studenými nocemi. Díky tomu je tato zelenina i méně náchylná na hnilobu brambor a hnědou hnilobu. Ve skleníku se lépe daří i paprikám a lilkům. Vysazují se volně stejně jako rajčata od půlky/konce května.

Potřeba živin: střední

Tip:
Existuje nespočet druhů rajčat. Vyplatí se vyzkoušet různé druhy, namísto vysazení pouze jednoho druhu rajčat: např. keříková, cherry rajčátka, velká rajčata s masitou dužinou a římská rajčata.

Top 5 plodové zeleniny

  1. Rajčata
  2. Paprika
  3. Feferonka
  4. Lilek
  5. Cukrový meloun
Dýně a cuketa

3. Dýně a cuketa

Dýně, tykve a spol. patří k nejhladovějším zeleninám a nejlépe se cítí na kompostu. Z druhů dýní jsou nejaromatičtější ty s malými plody, velké obří a halloweenské dýně jsou chuti spíše mdlé. Cukety mohou být podlouhlé či kulaté se zelenými nebo žlutými plody. Rostliny sklízejte průběžně, aby se netvořily moc velké plody. Ty nemají nijak zvlášt dobrou chuť a brání tomu, aby vyrostly plody nové.

Potřeba živin: vysoká

Tip:
Dýně Hokkaidó lze relativně dobře uskladnit. V chladu a temnu vydrží ve sklepě až do vánoc. Chcete-li uchovat dýni déle, je lépe ji zavařit.
Top 5 druhů dýní, tykví a cuket
  1. Dýně Hokkaidó
  2. Dýně máslová
  3. Dýně muškátová
  4. Cuketa
  5. Patizon
Hlízová zelenina

4. Hlízová zelenina

Celer a fenykl jsou všestranné. V rodině celerů existují druhy, které používáme spíše jako koření, jako celer listový. Jiné druhy se používají jako listová zelenina (celer naťový) nebo vydatná kořenová zelenina (celer miřík). U fenyklu rozlišujeme mezi fenyklem obecným (používaným jako zelenina) a jako fenyklové semínko (používaným jako koření a druh čaje).

Potřeba živin: střední

Tip:
Celer je náchylný na hlístice (nitěnky), které ožírají kořínky. Rostlina aksamitník (afrikán) odpuzuje tyto obtížné půdní obyvatele. Vysaďte mezi řádky celeru vždy jeden řádek aksamitníku (afrikánů).
Kořenová a cibulová zelenina

5. Kořenová a cibulnatá zelenina

Kořenová a cibulová zelenina se pěstuje velmi snadno a můžete ji sklízet od léta až do podzimu. Obzvláště u mrkve můžete z půdy vytahovat již mladé výhonky a pochutnat si na nich. Jsou velmi jemné. Cibule a česnek po zasazení a při růstu žádnou péči nepotřebují. Příležitostné kopnutí motykou udrží plevel v šachu, zalévat se však musí pouze v případě delšího období sucha.

Potřeba živin: střední až nízká

Tip:
Vyzkoušejte někdy i červené nebo růžové brambory. Chutnají stejně aromaticky jako známé žluté brambory, postarají se však o trochu barvy na talíři.
Top 10 kořenové a cibulové zeleniny
  1. Mrkev, karotka
  2. Pastinák
  3. Petržel
  4. Černý kořen (hadí mord španělský)
  5. Červená řepa
  6. Brukev řepák vodnice, řepák (nať)
  7. Ředkev a ředkvička
  8. Brambory
  9. Cibule a pórek
  10. Česnek
Luštěniny

6. Luštěniny

Kolik je druhů fazolí a hrachu, tolik druhů jejich zpracování v kuchyni také existuje. Čerstvě utržené jako zelenina nebo v salátu chutnají nejlépe. Fazole a hrášek lze dobře sušit a zavařovat. Zvláštností této zelenin jsou kořeny: hostí totiž hlízové bakterie, které vážou dusík. Nepotřebují proto mnoho hnojiva.

Potřeba živin: střední

Tip:
Fazole jsou choulostivé na mráz a smí se sázet nebo vysévat do záhonku teprve od půlky/konce května.
Top 5 luštěnin
  1. Popínavá fazole
  2. Fazol šarlatový (fazol okrasný)
  3. Keříková fazole
  4. Hrách setý
  5. Hrách dřeňový (mangetout)
Košťálová zelenina

7. Košťálová zelenina

Košťálová zelenina potřebuje v záhonku své místo a dlouhou dobu, než je možné ji sklízet. To však není vůbec problém, protože kadeřavá kapusta se sadí teprve v létě, když jsou již jiné druhy zeleniny dávno sklizeny. A než se místa mezi košťálovou zeleninou v záhonku opět uzavřou, můžete do nich jako dočasné náhradníky vysít saláty, ředkvičky nebo špenát.

Potřeba živin: střední až vysoká

Tip:
Hlenka kapustová - onemocnění kořenů - se vyskytuje u lehce alkalických půd vzácněji. Hnojte půdu vápnem na podzim před vysazením zelí tak, aby hodnota pH půdy činila asi 7,5 až 8.
Top 10 košťálové zeleniny
  1. Brokolice
  2. Kedlubny
  3. Červené a bílé zelí
  4. Zelí čínské - Pak Choi
  5. Kapusta kadeřavá
  6. Kapusta růžičková
  7. Čínské zelí (brukev čínská)
  8. Kapusta hlávková
  9. Brukev zelná (okrasné zelí)
  10. Květák
Exotická zelenina

8. Exotická zelenina

Vyzkoušejte si někdy i exotické a neobvyklé druhy zeleniny. Sklizeň není sice příliš velká, ale na chřestový salát postačí dobře čtyři či pět rostlin.

Potřeba živin: střední až vysoká

Tip:
I když tyto druhy zeleniny nemůžete sklízet ve vlastní zahrádce ve velkých objemech, přesto je jejich pěstování zajímavé a napínavé. A kdo může říct, že Vám naservíroval vlastní chřest?
Top 5 exotické zeleniny
  1. Artyčoky
  2. Chřest
  3. Topinambur
  4. Pepíno gold (meloun hruškovitý)
  5. Kukuřice setá cukrová
Samozásobení snadno a rychle

9. Samozásobení snadno a rychle

Dostali jste chuť na čerstvou zeleninu? I na relativně malé ploše můžete pěstovat množství zeleniny. Na jednom metru čtverečním Vám vyroste např. asi tucet hlávek salátu nebo kedluben, z jednoho metru čtverečního sklidíte 7 až 10 kg rajčast, asi 5 kg mrkve nebo 3 až 4 kg cibule. Z plochy 10 až 20 m2 (odpovídá asi 4 až 8 záhonům) se můžete zásobit téměř celé léto čerstvou zeleninou, kterou jste si sami vypěstovali.

  • Rezervace a vyzvednutí
  • Ověřit dostupnost v prodejně
  • Velký výběr produktů
nahoru