Vaše nastavení prohlížeče zakazuje používání cookies.
Chcete-li na straně používat všechny funkce neomezeně, prosím povolte používání cookies a obnovte stránku.
Zahradní zeď či zídka slouží nejen jako dělicí hranice, je také součástí vlastní říše. Díky ní můžete svoji zahradu strukturovat a utvářet, přičemž zahradní stěna zase tvoří pěkný kontrast k bujné zeleni. Stavění zdí, resp. zdění je prastarým řemeslným uměním a i laik je dobře zvládne. Důležité ovšem při tom je, že Vámi vytvořené zdi nesmí mít za úkol vytvoření statických sil pro svahy či budovy.
Zahradní stěna může být čistě opticky viděno pěkným zásahem do okolí, a proto byste se měli zeptat u příslušného místního stavebního úřadu, zda Vašemu záměru či plánovaným rozměrům nestojí nic v cestě z právnického hlediska. Pokud byste stavěli bez povolení nebo přinejmenším bez oznámení obci, může se v nejhorším případě stát, že budete muset Vaši zeď opět strhnout. O svém záměru byste měli informovat i své sousedy, jako hraniční zeď se Vaše stěna přeci jen dotýká i jejich teritoria.
1 - Krok za krokem | 2 - Nákupní seznam |
3 - Seznam nářadí |
Do rohů plánovaného základu pro zídku nejprve vytyčte pomocí dřevěných kolíků místo, kudy má zídka probíhat, a tuto oblast poté pomocí zednického provázku přesně vyznačte.
Upozornění: Zahradní zídky jsou zamýšleny pouze pro použití v zahradách (dávejte pozor na jejich výšku!) a nesmí být používány jako opěrné zdi zachycující svah či násep, nebo aby podpíraly vjezdy a budovy. Výška, do které maximálně můžete zídku vystavět, záleží na zídce samotné a aktuálních místních podmínkách.
Základový příkop by měl být asi o 10 cm širší a 10 cm delší než plánovaná zídka. Díky tomu budete mít dostatek místa k vyrovnání kamenů. Kromě toho bude v základech fungovat lépe rozdělení zátěže. Hloubka základu by se měla pohybovat do 60 cm, aby byla později chráněna proti mrazu. Dno příkopu udusejte pomocí pěchovadla z OBI marketu.
Aby vznikla takzvaná vrstva zabraňující kapilárnímu vzlínání, naplňte příkop asi ze 40 cm drobným štěrkem (velikost zrna 0/32 mm). Pracujte při tom ve vrstvách o výšce 10 až 15 cm, které vždy po nasypání opět udusejte pěchovadlem. Vrstva zabraňující kapilárnímu vzlínání nabídne zmrzlé vodě v zimě dostatek možnosti pro roztažení, aniž by mráz musel nadzdvihnout celou zídku, resp. zeď.
Jako základový beton použijte potěrový beton, který předem rozmíchejte ve správném poměru štěrku, cementu a vody. Konzistence by měla vypadat téměř jako vlhká zemina (směs nesmí být tekutá), jinak by se beton později ztrácel pod zátěží.
Beton začněte lít na udusaný štěrk v základovém příkopu a nejprve jej zhutněte pomocí jednoduché tyčky, poté pěchovačkou. Povrch stáhněte pomocí stahovací latě a hladítka (rovnačky) do roviny.
Beton musí vyzrát. To znamená, že se do struktury naváže záměsová voda a v žádném případě se nesmí odpařit příliš rychle působením slunečního záření. Proto by se měl nově vytvořený povrch betonu chránit stavební fólií a několika zatěžovacími kameny před vypařováním.
Nyní je čas na přesazení dřevěných kolíků se zednickým provázkem tak, aby mezi základem a řadou kamenů vzniklo odsazení 5 cm. První řadu kamenů položte na vrstvu vápeno-cementové malty o tloušťce 2 cm (smíchejte hotovou směs s vodou). Relativně silná vrstva malty Vám poskytne možnost přesného vyrovnání kamenů do řady i horizontálně.
Pro ochranu zídky před vzlínající vodou můžete do vrstvy malty vložit bitumenový pás.
Další řady kamenů pokládejte vždy s přesazením o půlku délky kamene vzhledem ke kameni v řadě pod ním. Na rovné kameny můžete použít vhodné lepidlo, pro hrubší a méně rovnoměrné varianty kamenů zcela postačí vápeno-cementová malta.
Nakonec přírodní kameny vyspárujte pomocí omítačky a spárovačky spárovací hmotou do přírodního kamene.