Výzdoba formou kbelíkových rostlin

V každé zahradě jsou místa, která lze jen těžko osázet. Těsně u domu omezují prorůstání kořenů základy a drenáže. V hustých stínech střech zůstává půda většinou suchá. Formou kbelíkových rostlin můžete oživit i tyto části zahrad barvami a naplnit je životem. To, zda zvolíte zimovzdorné keře jako zimostráz nebo budete každý rok obměňovat atmosféru novými barvami letniček a balkonových květin, zůstává výhradně na Vás a Vaší fantazii.

Rostliny v květináčích, kbelících či nádobách jsou znamenitě vhodné k oddělování jednotlivých část zahrad a vytvoření privátní sféry. Přitom nejde vlastně o nějaké úplné izolování, spíš o pocitové oddělení. Tak jako zde na obrázku, kde řada trvalek ve vysokých nádobách odděluje místo k posezení od trávníku.

Mnohé kbelíkové rostliny lze stříhat do tvarů. Zimostráz a vavřín, portugalskou bobkotřešeň nebo ptačí zob lze zastřihnout do tvaru koule, kužele či pyramidovitě. Některé z nich, jako například štíhlé kmeny bobkotřešní, mají téměř umělecky zatočené kmeny. A jiné, jako borovice a japonské cesmíny, zase ve formě velkých bonsají šíří po zahradě atmosféru Asie. Kbelíkové rostliny lze umístit také tak, aby vznikl dojem, že rostou přímo ze záhonu. Díky tomu lze zahradu obohatit o exotické rostliny, které by jinak vysazené přímo do půdy přežily jen jednu sezónu.

Hlína a terakota jsou klasickými materiály pro nádoby na pěstování rostlin. Existuje však ještě velké množství jiných vhodných materiálů, jako plast, kov, umělý kámen či dřevo. Jednoduché plastové nádoby mají tu nevýhodu, že časem zkřehnou a lámou se. Existují však i vysoce kvalitní plastové nádoby, které vypadají téměř jako hliněné či kamenné. Od originálu je opticky téměř nerozeznáte a jsou mnohem lehčí a snazší na přepravu. Kovové nádoby ze železa snadno korodují, což zanechává stopy i na zemi, které se poté jen těžko odstraňují. Zabránit tomu lze použitím podložky nebo misky.