Podklad - zemina a půda

Půda se skládá z minerálních částic jako je písek, jíl, hlína a humus, čili rozložených organických substancí. Čím vyšší je podíl humusu, tím lepší je struktura půdy, schopnost zachycení vody a ukládání živin.

Rozlišujeme mezi třemi druhy půd:

• lehké písčité půdy
• středně těžké sprašové a jílovité půdy
• těžké hlinité půdy

Malou zkouškou na vzorku půdy můžete zjistit, jaký typ půdy máte:
Písčitá půda - rukou nevytvoříte pevnou kuličku či váleček, ihned se rozdrolí. (na obrázku vlevo)
Jílovitá půda - lze z ní zformovat váleček, ten se však zlomí, když z něj budeme chtít zahnutím vytvořit kolečko. (uprostřed)
Hlinitá půda - lze ji jakkoliv formovat a ohýbat do válečků či kroužků. (na obrázku vpravo)

Praktická zkušenost: Tento výzkum půdy můžete provést sami.
Důležité: Než budete uvažovat o opatření pro vylepšení kvality půdy jako hnojení vápnem, přidávání kompostu či kamenné moučky, je nutné zjisti, zda-li je to vůbec smysluplné a potřeba.

Rostliny, které se usadí v zahradě samy od sebe a i plevel v záhonech nám podávají informace o půdních vlastnostech a o tom, jakou vlastně máme půdu v zahradě.

Důležité: Zohledňujte nejen rostliny, které rostou ve Vaší vlastní zahradě, nýbrž i v sousedství.

Zkouška vzorku půdy má smysl tehdy, pokud chcete pěstovat zeleninu. Výsledek Vám poskytne informace o druhu půdy, její hodnoě pH (obsahu kyselin) a obsahu živin ve Vaší zahradní půdě.

Za tímto účelem se vyjme na hloubku rýče na asi 10 až 20 místech v zahradě po celé ploše vzorek, nejlépe na sklonku podzimu nebo při příchodu jara. K prověření postačí směs vzorků o hmotnosti asi 250 až 500 g. Zeminu lze odevzdat v zahradnickém centru nebo v institutu na zkoumání půdy.

Praktická zkušenost: Na základě prověření zeminy budete mít jasno o všech vlastnostech zahradní půdy.

Důležité: Taková zkouška by se měla opakovat každých tři až pět let. Dbejte na přesné popsání vzorků a sdělte laboratoři, kdy a jak byly vzorky odebrány.

Hodnota pH půdy vypovídá o takzvaných půdních reakcích: kyselá, neutrální či alkalická. Škála sahá od 0 (extrémně kyselá) přes 7 (neutrální) až po 14 (silně alkalická). Kyselá půda obsahuje většinou příliš humusu, ale žádný vápník, alkalické půdy vykazují zpravidla vysoký obsah vápníku.

Prověření půdy lze provést pomocí jednoduché testovací sady ze zahradnického centra, přičemž test si provedete sami. Zkouška je důležitá především pro určení obsahu vápníku v půdě proto, aby nebyl přidáván do půdy nadbytečně. Je-li hodnota pH již tehdy vysoká, stane se při hnojení vápnem ještě alkaličtější. Díky tomu nebudou moci rostliny přijímat větší množství živin.

Ideální hodnota pH se pohybuje mezi 6 a 7, pro brukvovité rostliny může být o něco vyšší za účelem prevence výskytu "hlenky kapustové", houbami vyvolané chorobné nádorovitosti rostlin.

Praktická zkušenost: Tento test můžete provést sami. Testovací sada je k dostání v OBI Zahradnickém ráji.

Důležité: Vzorky odebírejte na různých místech záhonu.

Ne vždy je zahradní půda optimální pro pěstování zeleniny či jiných rostlin. Méně dobré či vhodné půdy však lze zkvalitnit pomocí jednoduchých prostředků.

Nicméně je velmi smysluplné respektovat při výběru zahradních rostlin nejen jejich umístění podle slunce, polostínu či stínu, nýbrž také podle druhu půdy. Kdo s půdou zahradničí a vyhraje si s ní, má v zahradě zdravé rostliny, méně plevele a více radosti.

Praktická  zkušenost: Velmi výhodné je použití kompostu, který můžete zakoupit nebo si jej můžete vyrobit sami. Kdo nemá vlastní kompost v zahradě, může pořídit vysoce kvalitní zelený kompost v OBI Zahradnickém ráji.

Důležité: U písku nebo štěrku pro zkvalitnění půdy dbejte na obsah vápníku. Křemičitý písek neobsahuje žádný vápník a je proto ideální.