Co je třeba dělat v zimě na zahradě?

Mnoho zahrádkářů bere zimu jako začátek nové sezóny. S dobře připraveným plánem výsadby budete mít na zahradě jasno a snadno si vyberete, jaké ovoce a zeleninu chcete na jaře pěstovat. Pečlivé plánování navíc umožní osadit záhony chytře a bez chemie – s ohledem na smíšené kultury i správné střídání plodin.

Při zimním plánování myslete na velikost a umístění záhonů, kvalitu půdy, střídání jednotlivých druhů zeleniny a případné pařeniště. Důležité je kombinovat rostliny podle jejich nároků na živiny – od náročnějších plodin, jako jsou brambory či okurky, přes středně náročné druhy, například mrkev a cibuli, až po nenáročné rostliny, jako hrášek nebo fazole.

Zima je také ideálním časem na péči o zahradní nářadí. Vše zkontrolujte, vyčistěte a případně opravte, aby bylo na novou sezónu dokonale připravené.

A nezapomeňte ani na krásu zahrady v zimě – růže vánoční (Helleborus niger) nebo jasmín nahokvětý (Jasminum nudiflorum) rozzáří zahradu i v chladných dnech a spolu s mrazuvzdornými trvalkami ji ozdobí i pod sněhem.

Zahradničení v zimě znamená i aktivní péči o zahradu během sněžení. Pravidelně odstraňujte sníh ze stromů a keřů, aby se větve pod jeho tíhou nelámaly. Zatímco starší ovocné stromy bývají odolnější, stálezelené dřeviny, jako jedle a smrky, jsou na zatížení sněhem citlivější a je potřeba je sněhu zbavovat častěji.

Sníh odstraňujte zejména tehdy, když jeho vrstva přesáhne 10 cm nebo když se větve viditelně prohýbají. Nejlépe poslouží koště, kterým větve opatrně oklepete, aniž byste je poškodili.

Při údržbě zahradních cest se vyhněte posypové soli. Ta škodí nejen rostlinám, ale i půdním mikroorganismům. Místo toho sníh a led odklízejte mechanicky, například sněhovou lopatou.

V bezmrazových dnech nezapomínejte na mírnou zálivku zimovzdorných a stálezelených rostlin v květináčích. Zahradní rostliny je vhodné už na podzim chránit vrstvou větví nebo listí před budoucími silnými mrazy, námrazou nebo sněhem.

V zimních měsících, zejména v prosinci, lednu a únoru, dochází často k prudkým teplotním výkyvům. Ovocné stromy před nimi ochráníte nátěrem kůry vápnem, který pomáhá zabránit vzniku mrazových prasklin.

Zima je vhodná také pro řez některých keřů. Zastřihněte například angrešt, abyste předešli výskytu americké plísně, a věnujte se i borůvkám či ostružinám, kterým zimní řez prospívá a chrání je před chorobami.

Kompost chraňte před nadměrným deštěm a sněhem pomocí krytu. Izolační vrstva z rákosí nebo listí pomůže udržet v kompostu teplo. V teplejších zimních dnech můžete kompost také rozprostřít po zahradě.

Zimní zahradničení se rozhodně vyplatí – i v chladném období můžete sklízet některé druhy zeleniny, jako je kapusta, růžičková kapusta nebo zmrzlé hlávky zelí. Mnohé zimní odrůdy mají při teplotách pod bodem mrazu dokonce jemnější a lahodnější chuť.

Zimní měsíce jsou ideálním obdobím pro řez ovocných stromů, například jabloní, protože jsou v klidovém stavu a bez listí. Řez podporuje růst nových výhonů. Platí přitom pravidlo: čím později v zimě strom řežete (únor, březen), tím slabší bude růst výhonů.

Při teplotách pod −5 °C je však lepší řez stromů odložit, protože pletiva na řezných plochách mohou být poškozena mrazem. Při tvorbě ledu se pletivo rozpíná, praská a na kůře vznikají rány, do kterých mohou snadno pronikat choroboplodné zárodky. Mrazová poškození se navíc v zimě hojí jen velmi pomalu.

Broskvoně a meruňky řežte až na jaře v době květu. Peckoviny, jako jsou třešně, višně nebo slivoně, se naopak řežou po sklizni v létě. Při řezu stromů odstraňujte poškozené, napadené, suché nebo odumřelé a křížící se větve.

Pravidelně je vhodné také prosvětlovat vrchol stromu, aby se na jaře dostalo sluneční světlo i do spodních pater koruny. Prosvětlení koruny zároveň pomáhá předcházet houbovým chorobám díky lepšímu proudění vzduchu. K řezu používejte kvalitní velké nůžky na větve a ruční pilku. Řezné rány můžete ošetřit speciální pastou na hojení ran nebo štěpařským voskem.

Při řezu vždy odstraňujte celé větve nebo jejich části. Vyhněte se zkracování postranních větví – právě na nich se později tvoří nové výhony a květy.

Všechny rostliny, které nemohou zůstat venku, byste měli ještě před prvními mrazy přenést dovnitř a nechat je tam přezimovat. Týká se to zejména rostlin v květináčích a nádobách, jejichž kořeny jsou méně chráněné a tedy citlivější na chlad.

Při přezimování myslete na to, že každá rostlina má jiné nároky na zimní stanoviště. Některé druhy nesnesou mráz vůbec, jiné naopak potřebují několik chladných dnů, aby na jaře znovu správně vykvetly. Liší se také požadavky na teplotu – většina rostlin ale dává přednost stálému chladu v rozmezí 5 až 10 °C. Důležitý je také dostatek světla. Ideální je zjistit si už při nákupu, jaké podmínky konkrétní rostlina potřebuje.

Rostliny zalévejte jen občas a méně než během sezóny. Přibližně jednou za 14 dní zkontrolujte prstem, zda je substrát suchý, a v zimě nepoužívejte hnojivo.

I během přezimování pravidelně kontrolujte rostliny, zda se na nich neobjevují škůdci. Ti se mohou rychle množit a v krajním případě napadnout všechny přezimující rostliny. Jak rostliny před škůdci chránit, se dozvíte v našem poradci.

Tip: Pokud rostliny v zimním stanovišti shazují listy nebo naopak začínají rašit, je to signál, že mají buď málo světla, nebo je jim příliš teplo. V takovém případě jim zkuste zajistit více světla nebo snížit teplotu v místnosti.