Co jsou zatravňovací dlaždice?

Zatravňovací dlažba, někdy také nazývaná zatravňovací dlažba, se používá na příjezdových cestách, parkovi&scaron;tích, chodnících nebo vjezdech do garáží. Nabízejí kombinaci trávníku a stabilního, zpevněného povrchu.

Pokládka zatravňovací dlažby – s návodem

Kroky Materiály

Plocha ze zatravňovacích tvárnic přináší hned dvě výhody: je zatížitelná a zároveň dodává na příjezdovou cestu nebo chodník zeleň. Zjistěte, jak položit zatravňovací tvárnice s podkladem a bez něj.

Jaké výhody přináší zatravňovací dlažba?

Zatravňovací dlažba, nebo krátce zatravňovačka, se uplatňuje na příjezdových cestách, parkovacích místech, příjezdových cestách ke garáži apod. Je kombinací trávníku a stabilní dlážděné plochy.

Protože substrát s trávníkem je umístěn v otvorech dlažby, nedochází při přejíždění ke stlačení porostu. Hmotnost auta zachytí přímo zatravňovací panely. Trávníku vozidlo neublíží. Pro trvalý provoz, jako panuje například na průjezdních komunikacích, však zatravňovací tvárnice nejsou vhodné. Používejte je proto pouze pro parkovací plochy nebo příjezdy.

Pokud na ploše použijete zatravňovací dlažbu, může se dešťová voda nadále bez problémů vsakovat. Proto se takový povrch nepovažuje za uzavřený. V mnoha obcích tak můžete ušetřit na poplatcích.

Zatravňovací tvárnice však mají také své limity. Nejsou například vhodné pro trvalá parkovací místa, třeba pro karavany. Stálým stínem se trávník poškodí. V zimě navíc nemůžete na zatravňovací tvárnice rozprostřít posypovou sůl.

V prvním kroku byste si měli promyslet, k čemu chcete dlažbu ze zatravňovacích tvárnic používat. Pro lehčí objekty a chodníky nepotřebujete žádný podklad. Pokud budou po ploše projíždět vozidla, je zapotřebí několik nosných vrstev. U obou variant si nejdříve určíte a vyznačíte plochu, a napnete vytyčovací šňůru. Po odstranění porostu plochu vyhloubíte. Pokud nepotřebujete podklad, nasypete pouze vrstvu šotoliny a vyrovnáte plochu do roviny. Poté položíte zatravňovací tvárnice. Pokud potřebujete podklad, nejprve ještě položte obrubníky pro ohraničení a poté nasypte a vyrovnejte dvě vrstvy štěrku a vrstvu jemnější šotoliny. Poté následuje pokládka zatravňovacích dlaždic. V obou variantách nakonec vyplňte otvory směsí ornice, substrátu a travních semen a vše zapracujte vibrační deskou.

Velký výběr zatravňovacích dlaždic najdete v internetovém obchodě OBI.

Přejít na e-shop

Betonová zatravňovací dlažba

Zatravňovací dlažba z betonu jako parkovací plocha

Klasická zatravňovací dlažba je vyrobena z betonu. V meziprostorech roste tráva.

Standardní zatravňovací dlaždice z betonu jsou obdélníkové o rozměrech 60 cm x 40 cm x 8 cm. Obsahují osm otvorů na substrát. Pokud má být cesta silněji zatížena, jsou nutné zatravňovačky o tloušťce i 10 cm, 12 cm nebo dokonce silnější.

V závislosti na provedení mají zatravňovací tvárnice z betonu podíl zelené plochy 30–50 %. Chcete-li část plochy kompletně utěsnit, použijte pro otvory takzvané vyplňovací tvárnice.

Výhody

Jsou vhodné pro příjezdové cesty a parkoviště.
Beton je robustní a odolný materiál.
Lze je snadno pořídit v obchodě.
Beton je levnější než dlažební kámen a robustnější než samotný trávník.
Při pokládce vytvoří otvory se zeminou automaticky vzor.

Nevýhody

Pokud zemina v otvorech klesne, mohou nezaplněné otvory představovat místo zakopnutí.
Trávníková plocha je menší než u zatravňovacích tvárnic z plastu.
Beton zůstane viditelný.
Beton odebírá vlhkost z podkladu a vede k vyschnutí půdy.
Jsou těžké, takže je pokládka náročnější.

Plastová zatravňovací dlažba

Zatravňovací dlaždice se vyrábějí i z plastu. V jejich případě je hmotnost materiálu výrazně nižší.

Plastová varianta je k dispozici ve dvou provedeních. První vypadá téměř jako betonová dlažba. Je také podobně robustní.

Častěji se však používají trávníkové voštiny. Mají užší plastové stěny a jsou většinou čtvercové. Standardní rozměry jsou například s délkou hrany 33 cm nebo 50 cm. Tloušťka je 2 cm nebo 4 cm.

Jsou vhodné pro méně zatížené plochy, jako například pro cestu pro pěší. Plastové trávníkové dlaždice vydrží i příležitostné zatížení autem.

Výhody

Zatravňovací voštiny jsou lehké.
K řezání je nutná pouze přímočará pila.
Pokládka je snazší a rychlejší než u zatravňovacích tvárnic z betonu.
Plastová zatravňovací rohož s voštinovou strukturou se hodí i pro ozelenění střech.
Vzhledem k tomu, že stěny jsou užší, je podíl zeleně 80–90 %. Díky tomu je materiál téměř neviditelný.
Plast neodebírá půdě vodu, takže zemina v otvorech zůstává vlhká.

Nevýhody

Stojí víc než betonové tvárnice.
Nejsou vhodné pro plochy, na kterých se manévruje.
Většina modelů není vhodná pro nepřetržitý provoz.

Podmínky pro pokládku zatravňovací dlažby

Vjezd s čerstvě položenými zatravňovacími tvárnicemi

Pod zatravňovací tvárnice položte stabilní podklad. Tloušťku si zvolíte podle toho, jak moc budete plochu později zatěžovat.

Tyto přípravné práce jsou stejné pro oba druhy zatravňovacích dlaždic.

Plocha, na kterou budete pokládat zatravňovací dlaždice, vyžaduje stabilní podklad ze štěrku. Tloušťka závisí na tom, jak silné bude následné zatížení. Pokud je půda hlinito-humózní, budete potřebovat méně štěrku než například u písčité nebo velmi jílovité půdy.

Pro plochy, po kterých se bude chodit minimálně, nepotřebujete žádnou nosnou vrstvu. Plochu vyhlouběte a zhutněte ji. Poté položte dlaždice na vrstvu písku tak hluboko, aby lícovaly s okolní zeminou. Na závěr vyplňte otvory ještě ornicí. Půdu řádně zalijte a počkejte týden až dva týdny. Pokud půda neklesne, vysejte trávník.