Založení vřesoviště

Než si založíte vlastní vřesoviště, nejprve zkontrolujte, zda vaše půda splňuje požadavky. Vřesovištní rostliny jsou sice spíše nenáročné, ale v jílovité půdě rostou jen těžko. Vřesovištní rostliny – nazývané také vřesy nebo vřesovce (Erika) – mají nejraději kyselou půdu, jejíž hodnota pH je od 4 do 5.

Pokud půda ve vaší zahradě dosahuje vyšší hodnoty pH, zajistíte optimální podmínky tím, že půdu vyměníte do hloubky cca 40 cm. K tomu existuje speciální substrát pro rododendrony a vřesy. Pokud je hodnota pH jen mírně zvýšená, stačí většinou zapracovat do půdy větší množství substrátu pro rododendrony.

Dalším důležitým předpokladem je vhodné prostředí. Vřesovištní rostliny potřebují spoustu slunce, proto se obzvláště dobře hodí do zahrady s polohou na jih. Rostliny se ideálně vyvíjejí, když dostávají cca dvě třetiny denního slunce.

Tip: Malé kopečky na zahradě nejsou nutností, ale přitahují pozornost. Díky několika úrovním vypadá vřesoviště obzvlášť přirozeně. Pro vytvoření tohoto efektu stačí na libovolné místo nasypat trochu zeminy.

Díky velkému výběru vřesovištních rostlin se nabízí rozmanité možnosti kombinace. Dbejte přitom na různé doby kvetení různých druhů, abyste se z vašeho vřesoviště těšili po celý rok.

Vřesovec pleťový zažívá svůj největší rozkvět v zimě a kvete stejně jako vřesovec darlejský až do dubna. Nádherné květy od léta do podzimu slibují mimo jiné vřes obecný, vřesovec těkavý, dabécie kantabrijská a vřesovec čtyřřadý. Pamatujte však, že poslední uvedená rostlina není mrazuvzdorná. U takových druhů je vhodné rostliny pěstovat v kontejnerech, abyste je přes zimu postavili na chráněné místo.

Nejlepší roční období pro založení vřesoviště je podzim. V září a říjnu mohou rostliny růst ještě před prvními mrazy. Ale i na jaře můžete vysadit vřesovištní rostliny do volné půdy. Při sázení pamatujte na to, že rostliny a jejich květy ještě porostou a naplánujte podle toho jejich místo.

V přírodě vřesoviště často vytvářejí velký barevný koberec. Stejného efektu docílíte ve své zahradě, když zasadíte více skupin. Osm až dvanáct rostlin na metr čtvereční je optimální, podle toho, jak bujně odrůdy rostou. Máte-li k dispozici jen malou plochu, vysaďte ideálně především půdopokryvné druhy jako bezkolenec modrý (Heidezwerg) nebo vřesovec pleťový (Rubinteppich). Vřesovec popelavý nebo dabécie kantabrijská se navíc dobře vyjímá také v květináči.

Vřesovištní rostliny lze kombinovat s jinými druhy rostlin. Jehličnany malého vzrůstu jako cypřišek tupolistý a borovice nebo smrky rozvolňují v době kvetení barevný koberec stejně pěkně jako jalovec. I rododendrony jsou oblíbeným sousedem pro vřesovištní rostliny, protože vytvářejí barevné kontrasty a nejsou tak náročné na péči.

Fialové květy kociánku a bodláku a také bílá barva řebříčku se harmonicky začlení do vřesoviště. Na jaře můžete navíc pomocí kvetoucích cibulovin dodat další barevné akcenty. Divoké narcisy, tulipány a sněženky.podtrhují přírodní atmosféru vřesů.

Tip: Pokud máte ještě místo, můžete do svého vřesoviště integrovat navíc trávy jako kostřavu stříbrnou nebo keře s plody jako brusinky nebo jalovec.

Vřesoviště je relativně nenáročná forma zahrady. Pohnojte vřesoviště ideálně jednou ročně kompostem nebo rohovinou. Nejlepším obdobím k tomu je březen a duben krátce poté, co jste rostliny sestřihali.

Pravidelný střih zajišťuje bohatý růst a dobrou tvorbu poupat. Pokud vřes kvete v zimě nebo na jaře, po konci kvetení jej sestřihněte. V létě kvetoucí vřesy zastřihněte v březnu nebo dubnu, pokud jim mrazy již nemohou uškodit. Dbejte však na to, abyste nestříhali příliš hluboko do dřeva, ale odstraňujte především odkvetlé výhonky. Čím bujněji vřes roste, tím větší větvičky můžete odstranit.

Ještě nenáročnější na péči než ostatní druhy je vřesovec pleťový. Musíte jej zastřihnout jen jednou za několik let.

Další výhodou vřesovištních rostlin je, že jsou odolné vůči celé řadě nemocí a škůdců. Často se stává problémem václavka – houba, která může napadnout dřeviny a zničit je. Pokud zjistíte růst bílé houby na kůře vřesu, musíte jej okamžitě odstranit a vyměnit zeminu v okolí.

Pro preventivní zamezení chorobám a napadení škůdci dbejte na mírně kyselou půdu. Známkou příliš vysokého obsahu vápna v půdě jsou listy vřesovištních bylin, které se nejprve zbarví žlutě a poté zhnědnou. Zde může být účinným řešením živný roztok obsahující železo, kterým zalijete rostliny.

Zahrada z vřesovištních bylin je obzvláště nenáročná, a proto je optimální pro zahradníky, kteří mají málo času. Tyto houževnaté rostliny navíc zaujmou svými nádhernými barvami, které lze při správné kombinaci zachovat dokonce až do zimy. Chcete-li založit vřesoviště, pamatujte na různé doby kvetení různých rostlin. Pokud máte plochu se spoustou slunce a písčitou, kyselou půdu, začněte v příštím podzimním období – to je nejvýhodnější čas na sázení vřesovištních rostlin.