Zalévání dešťovou vodou
K zaopatření svých rostlin a porostů dostatkem vláhy spotřebujete spoustu vody. Chytání srážek a jejich následné využití k zalévání slouží jako cenově výhodná alternativa k vodě z vodovodu. Obzvláště u rostlin citlivých na vápno se zalévání dešťovou vodou doporučuje. Prozradíme vám, jak lze dešťovou vodu zachytávat k následnému využití v domě a na zahradě.
Zalévat dešťovou vodou – proč?
Za rok spadne v Česku v průměru 600 l až 800 l deště na m2. Tyto srážky můžete využít a použít pro svůj porost. Pro růst mnohých rostlin je zalévání dešťovou vodou dokonce prospěšné. Pokud tedy budete dešťovou vodu chytat a užívat ji k zalévání místo drahocenné vody z vodovodu, učiníte něco pro své rostliny i životní prostředí, současně snížíte svou spotřebu vody a ulevíte tak své peněžence.
Zachytávání dešťové vody
Nejjednodušší metodou záchytu dešťové vody je použití sudu.
Zachytávat dešťovou vodu k pozdějšímu použití kupříkladu na zalévání rostlin je vážně jednoduché: voda se v sudu na dešťovou vodu postupně sbírá, takže ji můžete odebírat pomocí kohoutku či ventilu do konve a používat k zalévání. Stejnou funkci plní i další záchytné nádoby pod odtokem okapu a lze je postavit rychle a snadno.
Pokud ale dešťovou vodu nechcete užívat jen k zalévání, nýbrž i k jiným účelům, může být důležité, aby se neznečistila. Potom se coby zásobník na dešťovou vodu vyplatí cisterna, tedy podzemní nádrž. Podle modelu pojme cisterna několik stovek až tisíců litrů dešťové vody.
Zalévání dešťovou vodou – optimální pro citlivé rostliny
Dešťová voda se zásadně hodí k zalévání vašeho porostu. Obzvláště výhodná je však u rostlin citlivých na vápno. Voda z vodovodu je v závislosti na vašem bydlišti více či méně tvrdá. Některé rostliny, jako například vřesy, magnolie, rododendrony nebo vistárie, jsou považovány za rostliny citlivé na vápno.
Těmto rostlinám prospějete, pokud na zalévání použijete dešťovou vodu. Nevznikají dodatečné náklady a kromě toho také ušetříte za nákladné odvápnění vody z vodovodu.
Dešťová voda pro pokojové rostliny
Dešťová voda je bez vápna, a hodí se tak obzvláště dobře pro citlivé pokojové rostliny.
Některé rostliny venku na zahradě nebo i na balkoně se z dešťové vody bez vápna, kterou k zalévání používáte, radují. Ale i pro rostliny uvnitř je prospěšné, pokud při zalévání nesáhnete po vodě z vodovodu, nýbrž po vodě ze sudu na dešťovou vodu.
Mnohé orchideje například snášejí vodu bez vápna lépe než vodu z vodovodu. Totéž platí pro některé kapradiny, pokojové azalky a gardénie. Pokud zde budete k zalévání využívat dešťovou vodu, budete se moci radovat z nádherně prospívajících rostlin.
Dešťovou vodu ze sudu můžete využít i k postřiku velkolistých rostlin. Voda bez vápna nezanechává na listech žádné skvrny, a postará se tak o pěkný vzhled.
Zalévání roztátým sněhem
I za nejtvrdší zimy můžete využívat přírodní vodu zvenčí. Naházejte do kbelíku trochu sněhu a nechte ho roztát v domě či bytě.
Jakmile sníh roztaje a voda má přibližně pokojovou teplotu, lze ji použít k zalévání. Dříve byste ji na rostliny využít neměli, protože mnoho jich studenou vodu nesnese.
Filtrace dešťové vody
Velká nádrž zachytí zvlášť velké množství dešťové vody. Pokud ji chcete používat s hadicí, měli byste ji předtím přefiltrovat.
Pokud dešťovou vodu nechcete využívat jen s konví k zalévání, nýbrž ji rozvádět zahradní hadicí či zavlažovacím systémem, doporučujeme použít filtr. Ten zabrání ucpání trysek či hadic usazeninami v dešťové vodě. Coby filtr můžete do spádové trubky okapu vsadit takzvaného „zloděje deště“.
Pokud využíváte velkou cisternu, existují speciální systémy, které dešťovou vodu filtrují, a brání tak průniku nečistot do vody. Alternativně však také můžete přidat k odtoku podzemní nádrže filtr, a dešťovou vodu tak nečistot zbavit.
Upozornění: Dbejte na to, abyste použité filtry pravidelně čistili nebo v případě potřeby měnili.
