Jak funguje pařeniště?
Pařeniště, stejně jako skleník, funguje na principu skleníkového efektu. Sluneční paprsky dopadají na půdu a zahřívají ji. Teplo, které se uvolňuje, je zadržováno krytem (ať už fóliovým, nebo skleněným). V pařeništi je tak dříve teplo než na běžném záhonu. Ostatně i majitelky a majitelé želv rádi používají pařeniště k tomu, aby želvu probudili z hibernace.
Před založením pařeniště byste si měli nejprve vytvořit plán. Jaký druh pařeniště ideálně vyhovuje vašim potřebám? Jak moc chcete prodloužit fázi pěstování? Jak by mělo být pařeniště umístěno?
Jaká různá pařeniště existují?
Minipařeniště
Pro osoby s malou zahrádkou, které chtějí zahájit zeleninovou sezónu ještě dříve, se nabízejí minipařeniště. Tato pařeniště mají tu výhodu, že potřebují méně místa. Na druhé straně poskytují také méně možností pěstování. Pokud nemáte zahradu nebo nemáte dostatek místa, můžete zeleninu pěstovat i na okenním parapetu.
Jak vyrobit minipařeniště:
Uřízněte dřevěná prkna na požadovaný rozměr. Tvar minipařeniště by měl být stejný jako tvar běžného pařeniště. Jako dno potřebujete desku, na kterou se nasadí boční stěny. Potřebujete krátké lišty, abyste později mohli boční stěny přišroubovat. Díky barvě a jezírkové fólii vydrží bedna déle. Pokud už nějakou bednu máte, můžete ji také recyklovat a vytvořit z ní minipařeniště.
Nejprve sešroubujte rámy minipařeniště k sobě. Do rohů umístěte malé lišty, které zajistí dostatečnou stabilitu bedny. Poté přišroubujte dno k rámu zespodu, natřete celé pařeniště a nechte jej zaschnout podle pokynů výrobce.
Po zaschnutí barvy vyložte minipařeniště jezírkovou fólií a připevněte ji k rámu sponkovačkou. Poté naplňte minipařeniště pěstebním substrátem.
Pro víko minipařeniště sešroubujte dohromady rám, který je z vnitřní strany stejně velký jako vnější hrana minipařeniště. Na rám víka přilepte desku z akrylového skla. A můžete se pustit do pěstování!
Vytápěné pařeniště vs. nevytápěné pařeniště
Pokud chcete mít vytápěné pařeniště, nemusíte instalovat žádné podlahové topení jako v domě. Musíte však kopat. Vykopejte jámu hlubokou asi 50 cm. Velikost této jámy závisí na rozměrech pařeniště. Dno pak vyložte drátěným pletivem. Na něj rozprostřete 10 cm vysokou vrstvu listí a slámy. Na horní vrstvu listí nyní přijde vlastní „topení“. Jedná se o koňský hnůj. Rozkladné procesy mikroorganismů vytvářejí v půdě teplo. Toto teplo stačí k dostatečnému vytápění pařeniště.
Ve srovnání s ním se nevyhřívané pařeniště zahřeje až později. Je odkázané na energii ze slunce, takže zde záleží spíše na počasí a poloze záhonu.
Fólie vs. komůrkové desky
Komůrkové desky a fólie plní v podstatě stejnou funkci: Udržují teplo nad pařeništěm. Existují však zjevné rozdíly. Komůrkové desky zajišťují díky svému provedení lepší izolaci od okolního vzduchu – podobně jako u oken s dvojitým zasklením. Další výhodou desek je, že je lze snadněji vyklopit nahoru.
Vyvýšený záhon jako pařeniště
Pokud již máte vyvýšený záhon, můžete jej přidáním víka nebo nástavce přeměnit z vyvýšeného záhonu na pařeniště. Vzhledem k tomu, že vrstvený vyvýšený záhon také produkuje určité množství tepla, je vhodný i na začátku sezóny, stejně jako vyhřívané pařeniště.
Víko si můžete vyrobit také sami. Sešroubujte čtyři latě k sobě, abyste vytvořili vhodný rám, a pomocí sponkovačky jej potáhněte fólií. Tímto způsobem můžete rychle postavit kryt pro vyvýšený záhon a přeměnit jej na pařeniště. Nejprve byste měli zkontrolovat, zda je poloha vašeho vyvýšeného záhonu optimální, abyste pro pařeniště získali co nejvíce zimního slunce.
Správné stanoviště pařeniště
Bez ohledu na model je vždy důležité umístění pařeniště. Mělo by být slunné a chráněné před větrem. Zohledněte přitom dráhu slunce na obloze v zimním období: Mohou živé ploty nebo sousední domy bránit dopadání slunečního světla? Umístěte pařeniště tak, aby bylo v poledne nižší stranou obrácené k jihu.
Správné větrání pařeniště
Pokud na pařeniště svítí příliš silné slunce, rychle se zahřeje. Aby teplota v pařeništi nestoupla nad 25 °C, měli byste jej pravidelně větrat. I v mírných dnech může teplota vystoupat nad 25 °C, protože i zimní slunce má hodně energie. Užitečným pomocníkem může být v pařeništi malý teploměr. Pokud je zde příliš teplo, vložte mezi víko a rám malé dřevěné špalíky. Pokud máte rádi větší pohodlí, můžete své pařeniště vybavit také automatickým střešním otvíračem. Střecha se tak otevře, jakmile je uvnitř příliš teplo.
Jakou zeleninu a od kdy mohu pěstovat?
V pařeništi začíná sezóna dříve než na běžném záhonu. Díky přirozenému spodnímu vyhřívání a krytu je již dostatečně teplo na to, aby mohly vyklíčit první rostliny. V závislosti na regionu a povětrnostních podmínkách může sezóna pařeniště začít již koncem února. Obecně platí pravidlo: V pařeništi roste zelenina o čtyři týdny dříve než na volném prostranství. Začněte kedlubnami, špenátem, ředkvičkami a bylinkami. Jakmile se trochu oteplí, můžete do pařeniště vysadit letní zeleninu, jako jsou rajčata, cukety, papriky, lilky nebo okurky. Jakmile na podzim začnou klesat teploty, je pařeniště vhodným místem pro pěstování různých druhů salátů a zelí.
