Mulčování trávy

Vítr, povětrnostní vlivy, sucho: půda na vašem záhonu je vystavena mnoha vnějším vlivům. Může být proto smysluplné na ni nanést ochrannou vrstvu – takzvaný mulč. Pokud budete mulčovat správně, zůstane půda vlhká, vítr ji nebude vysušovat a voda se nebude tak snadno odpařovat. Déšť bude absorbován a neodplaví se bez užitku pryč. Vrstva mulče navíc působí jako hřejivá deka, a tím může urychlit růst rostlin a zamezit růstu plevele. U teplomilných ovocných a zeleninových rostlin proto mulč zvyšuje dokonce výnos.

Užiteční pomocníci, jako jsou žížaly, bakterie a mikroorganismy, kypří pod mulčem půdu a rozkládají organickou vrstvu, takže půda získává živiny a tvoří se vrstva humusu. Ve srovnání se záhonem bez mulče dobře mulčovaný záhon stačí méně zalévat a namáhavě kypřit.

Mulč sestává hlavně z organických materiálů – což znamená, že si můžete užitečné pokrytí záhonů snadno vyrobit sami. Vhodným mulčovacím materiálem je zahradní odpad, jako je ostříhaný živý plot nebo posekaná tráva, na podzim můžete použít také listí a slámu. Posekaná tráva by se jako vrstva mulče měla používat jen v malém množství, protože může negativně ovlivnit provzdušnění půdy a přitahovat hraboše. Kompost jako mulč působí navíc také jako hnojivo. Hodí se také drcené zbytky dřeva nebo nařezaná sláma, protože ovocné stromy a keře bobulovin se rády pomocí těchto materiálů nechávají zahřívat. Pokud máte na zahradě k dispozici větší množství dřevěného odpadu, například po prořezání stromů, můžete ho rozdrtit pomocí drtiče. Nezapomeňte však, že dřevěné štěpky vážou velké množství dusíku, což může vést k jeho nedostatku v půdě. Pokud je na záhonu příliš mnoho slimáků, pomůže vám mulčovací materiál z rákosí. Také nadrcené bylinky udrží škůdce na uzdě.

Pokud je pro vás výroba vlastního mulče příliš nákladná nebo nemáte dostatek zahradního odpadu, můžete využít produkty ze svého OBI marketu. Oblíbená je například mulčovací kůra, protože se dobře hodí na keře a živé ploty a brání prorůstání plevele. Rozdrcená kůra ze stromů funguje navíc jako krytina na cesty, má však jednu nevýhodu: odebírá z půdy dusík. Proti tomu však také existuje opatření, a to, pokud smícháte mulč s rohovinou. Rostliny na mulčované ploše se musí pravidelně hnojit podle jejich specifických nároků.

Lávový mulč se skládá z vulkanické horniny a obsahuje vysoký podíl minerálů. Po vrstvě granulátu se dobře chodí a ve srovnání s většinou druhů mulče se nerozkládá. Lávový mulč rovněž dobře zachycuje vodu a teplo, zato jeho pořízení je většinou nákladnější než například v případě mulčovací kůry. Alternativně se k mulčování hodí také štěrk nebo drť: kamínky chrání půdu před vnějšími vlivy a akumulují teplo. Na rozdíl od mulčovací kůry a jiných mulčovacích materiálů však neuvolňují žádné živiny.

Před nanesením mulče na záhony je třeba půdu správně připravit. Pokud je to nutné, odstraňte plevel a zkypřete půdu rýčem. Následně můžete začít s vrstvením mulče. Materiál nastýlejte kolem rostlin, od stonků a kmenů však udržujte několik centimetrů odstup. Pokud tam rostliny nedostanou dostatek vzduchu, může dojít k hnilobě. Při nastýlání je kromě toho důležitá výška mulčovací vrstvy: půda by měla být sice zcela pokryta, ale pokud je vrstva příliš hustá, nemůže dýchat. Za ideální se považuje vrstva vysoká asi 5–10 cm. V případě pochybností naneste raději méně než příliš mnoho mulče – přidat materiál později můžete vždy. Měl by být volně rozmístěný a neměl by být zapracovaný do země.

V ideálním případě je půda pokryta po celý rok. Správná nebo nesprávná doba k mulčování není. V zimě chrání vrstva slámy nebo listí před mrazem, v létě poskytuje bohaté živiny pro vaše rostliny. Pokud jste na záhonu čerstvě zaseli, s mulčováním počkejte. U sazenic od cca 10 cm můžete bez obav zakrýt zeminu až k nasazeným listům.

Posekaná tráva, která se tak jako tak objevuje na většině zahrad, je dobrá jako mulčovací materiál, pokud není její vrstva silnější než 2 cm. Čím jemněji je posečená, tím lepší pro půdu. Dlouhá stébla se rozkládají jen těžko. Praktický užitek zdánlivého travního odpadu rozpoznali i výrobci sekaček na trávu. Nabízejí proto speciální zařízení: mulčovací sekačky drtí trávu mnohem jemněji než běžné stroje. Takto vzniklý mulč přináší skutečný užitek nejen pro záhony, ale i pro samotný trávník. Mulčovací sekačky většinou nemají sběrný koš na posečenou trávu, ale dopravují ji přímo zpět na trávník. Tam se mulč znovu rozloží a obohacuje půdu a trávu o živiny. Sice budete muset sekat každých pět až osm dní, protože dlouhou trávu sekačka dostatečně neposeká. Zato si však ušetříte dodatečné uhrabávání a likvidaci posekané trávy.
Před použitím posekané trávy jako mulčovací vrstvy by měla být tráva mírně proschlá a uvadlá. Čerstvě posečená tráva se příliš lepí k sobě a je náchylná k hnilobě. Navíc přitahuje slimáky.

Pokud budete mulčovat správně, bude to skutečný přínos pro vás i vaše rostliny. Zálivka, hnojení a odplevelení jsou u mulčovaných záhonů zpravidla nutné podstatně méně často. Rostliny těží z tepelné vrstvy a z živin, které se při tlení uvolňují. Mulčování je navíc výhodné, protože můžete zahradní odpad výhodně zpracovat.

Tip: Pro pohodlnější zahrádkáře je robotická sekačka na trávu dobrou alternativou k mulčovací sekačce. Robot pracuje na podobném principu, ale udělá práci bez vás.