Jedovaté rostliny – poradce a informace
V tomto průvodci se dozvíte, jaké jedovaté rostliny jsou u nás obzvlášť rozšířené a na co byste si měli v souvislosti s nimi dát pozor. Zjistěte, jaké mohou být následky kontaktu s jedovatými rostlinami a co dělat, pokud někdo náhodně zkonzumuje jedovaté části rostlin.
Jedovaté rostliny na zahradě a ve volné přírodě
Na zahradě a ve volné přírodě se často nacházejí rostliny, které zaujmou svými nádhernými květy a lákavými plody, jsou však jedovaté. Některé lze snadno zaměnit s jedlými rostlinami.
Zahrádkáři mnohé z těchto rostlin často vysazují kvůli jejich kráse na zahradě jako okrasné rostliny. Pokud zahradu využívají převážně dospělí, není to obvykle žádný problém. Pokud se po zahradě pohybují také děti nebo domácí zvířata, měli byste však být obezřetní.
Velmi často se v jedovatých rostlinách vyskytují alkaloidy. Alkaloidy jsou organické a dusíkaté přirozeně se vyskytující látky, které jsou převážně alkalické. Při otravě mají alkaloidy obvykle energetizující, psychoaktivní účinek. Alkaloidy patří do skupiny nervových jedů. Na tuto látku jsou bohaté rostliny, jako například oměj horský a lilkovité, jako rulík zlomocný nebo durman obecný.
Mějte na paměti, že ne každá jedovatá rostlina představuje stejně vysoké riziko a že každý člověk reaguje na jed jinak. Obecně je riziko otravy vyšší u dětí a zvířat než u dospělých, protože si nejsou vědomi nebezpečí a lákají je květy, listy nebo plody rostlin. Některé zahradní rostliny navíc obsahují jedovaté látky, na které reagují citlivě alergici.
Seznamte se zde s typickými jedovatými rostlinami na zahradě, abyste byli připraveni ve vážném případě.
Pozor na oměj, štědřenec a další
K nejjedovatějším rostlinám na zahradě patří oměj horský. Mnoho zahrádkářů si cení jeho zářivých květů, avšak už při dotyku tato rostlina dráždí svou jedovatou látkou.
Při manipulaci s touto rostlinou proto bezpodmínečně používejte zahradní rukavice. Pokud se na vaší zahradě zdržují děti, raději se nádhery modrého oměje vzdejte.
To samé platí pro štědřenec, který svůj jed mimo jiné obsahuje v semenech. Při požití květů nebo semen okamžitě kontaktujte lékaře.
Podceňovat by se neměl durmanovec (Brugmansia). U této rostliny nebezpečí vychází z okvětních lístků. Trubkovité květy nejen vizuálně připomínají durman obecný (Datura), ale mají také společné vysoce toxické účinky.
Listy hortenzií jsou také vysoce jedovaté. Blín je spíše jednoduchá rostlina, její listy však nejsou o to méně jedovaté. Nebezpečí pro lidi a zvířata kromě toho představuje skočec obecný: semena obsahují ricin, který způsobuje srážení krve.
Pozor na bolševník velkolepý
Bolševník velkolepý, někdy také známý pod lidovými názvy medvědí pazneht nebo bršť, je okrasná rostlina, která k nám bylo dovezena kolem roku 1900 z Kavkazu. Bolševník se už dávno rozšířil do volné přírody. Trvalka enormně roste a může dosáhnout výšky až čtyři metry. Charakteristické jsou i jeho velká bílá květenství typu okolíku.
Nicméně bolševník velkolepý je jedovatý a minimální kontakt s ním může mít zdravotní následky pro lidi i zvířata. Míza rostliny této trvalky obsahuje fototoxické látky. Společně se slunečním zářením mohou vést k silným popáleninám pokožky.
Zejména pro děti a zvířata může být kontakt s bolševníkem problematický. Častým poraněním jsou popáleniny nohou, paží a rukou u dětí a popálené čumáky u psů.
Bolševník velkolepý preferuje dusíkatou, vlhkou půdu a často roste na březích vody a okrajích lesů, na mýtinách a okrajích cest.
Při kontaktu s mízou rostlin chraňte kůži na postiženém místě okamžitě před slunečním zářením a důkladně mízu smyjte teplou vodou a mýdlem.
Poznámka: Pokud narazíte na bolševník velkolepý na veřejném prostranství, informujte příslušné město nebo obec, nejlépe s podrobným popisem a fotografií místa nálezu.
Pokud se objeví bolševník na vaší zahradě, měli byste ho co nejrychleji odstranit, abyste zabránili jeho dalšímu šíření. Nestačí však rostlinu pouze odříznout u země. Rýčem nebo vytrhávačem plevele odstraňte také jeho kůlový kořen. Chraňte si kůži vodotěsným zahradnickým oblečením a používejte gumové rukavice.
Nebezpečí záměny u jedovatých rostlin
Zářivé bobule často lákají děti k ochutnání, ne vždy se však jedná o zdravé ovoce: plody rulíku si dokážou splést i dospělí, protože se podobají mnohým jedlým bobulím. Ve skutečnosti je rulík jako lilkovitá rostlina příbuzná s rajčaty a bramborami, avšak není v žádném případě jedlá. Tři až čtyři spolknuté bobule mohou už být pro děti smrtelné.
K nejedlým plodům patří i bobule tisu. Jeho výrazně červené bobule vypadají lahodně, ale jsou stejně jako téměř všechny ostatní části keře jedovaté. Zbytky ostříhaného tisu proto nikdy nelikvidujte do přírody, ale vždy do komunálního odpadu. Jinak se stane rostlina nebezpečnou také pro zvířata.
Také ocún jesenní klame vzhledem, protože se podobá neškodnému, chutnému medvědímu česneku. Květy a listy rostlin však obsahují jed. Na podzim poznáte bylinu podle jejích fialových květů. Opatrní musíte být na jaře, kdy rostou pouze nepříliš jednoznačně identifikovatelné listy.
Nejjedovatější rostliny v ČR
Durmanovec
Vlastnosti: díky svým krásným květům je oblíbenou okrasnou rostlinou v Evropě. Jed se nachází ve všech částech rostliny.
Příznaky: zvracení, průjem, horká kůže, zarudnutí obličeje, sucho v ústech, potíže s polykáním, poruchy vidění, poruchy srdečního rytmu, rozčilenost, zmatenost.
Stanoviště: najdete ho v zahradách.
Oměj horský
Vlastnosti: patří k nejjedovatějším rostlinám v Evropě. Jed se nachází ve všech částech rostliny, ale nejvíce v oddenku a semenech.
Příznaky: nevolnost, průjem, poruchy srdečního rytmu, pocení, křeče, smrt v důsledku zástavy dechu.
Stanoviště: u potoků, na vlhkých půdách, na okrajích cest a v křovinách, na stinných místech, někdy v lese.
Rulík zlomocný
Vlastnosti: plody vypadají lákavě, ale nejsou jedlé. Bobule jsou vysoce jedovaté pro lidi i zvířata. Také ostatní části rostliny jsou jedovaté.
Příznaky: rozšířené zorničky, sucho v ústech, zarudnutí kůže, přehřátí, zrychlený srdeční tep, zmatenost, poruchy rovnováhy, neklid, křeče.
Stanoviště: roste na okrajích lesa a na mýtinách.
Durman obecný
Vlastnosti: díky příjemné vůni byla rostlina oblíbená jako okrasná rostlina. Zejména semena, ale i další části rostlin jsou jedovaté.
Příznaky: zarudnutí kůže, sucho v ústech, neklid, ospalost, halucinace, zmatenost, rozšířené zorničky.
Stanoviště: na okrajích cest a v zahradách.
Blín
Vlastnosti: všechny části rostliny jsou jedovaté, zejména semena a kořeny.
Příznaky: horká rudá kůže, sucho v ústech, potíže s polykáním, neklid, otupělost, vrávorání, rozšířené zorničky, poruchy srdečního rytmu, zmatenost.
Stanoviště: na teplých, slunných stanovištích, cestách a u zdí.
Lýkovec
Vlastnosti: jedovatá je celá rostlina, především však kůra a semena. Nebezpečné jsou i chutně vypadající plody.
Příznaky: při kontaktu podráždění kůže. Při konzumaci: pálení v ústech s otokem, slinění, chrapot, potíže s polykáním, bolest břicha s krvavým průjmem, křeče, ochrnutí.
Stanoviště: v lesích i jako okrasný keř na zahradách.
Rozpuk jízlivý
Vlastnosti: všechny části rostliny jsou jedovaté, nejvíce ale oddenek.
Příznaky: pálení úst a hrdla, nevolnost, nutkání na zvracení, křeče, smrt.
Stanoviště: roste v pomalu tekoucích a stojatých vodách, jako jsou tůně a rybníky.
Ocún jesenní
Vlastnosti: všechny části rostliny jsou jedovaté. Pozor: Dá se zaměnit s jedlým medvědím česnekem.
Příznaky: přetrvávající, masivní průjem, ochrnutí, selhání srdce a krevního oběhu.
Stanoviště: preferovaným stanovištěm jsou vlhké louky a náspy.
Skočec obecný
Vlastnosti: jedovaté jsou semena rostliny.
Příznaky: při styku s kůží: zarudnutí, svědění, vyrážka. Po požití: zvracení, bolest břicha, průjem, křeče, otupělost, horečka.
Stanoviště: rostlina pochází ze severovýchodní Afriky a Blízkého východu. Dnes se vyskytuje i jako okrasná rostlina v zahradách.
Štědřenec
Vlastnosti: všechny části rostlin jsou jedovaté, obzvlášť zralá semena.
Příznaky: zvracení, bledost, závratě, třes, pocení, kolísání krevního tlaku, ztráta vědomí, křeče.
Stanoviště: lze ho vidět jako okrasnou rostlinu na zahradách, ale také v lesích a na okraji lesů.
Jedovaté rostliny: pozor na děti
Děti jsou zvědavé a mají od přírody velkou touhu zkoumat. Ale nepropadejte panice: otrava rostlinami je u dětí jen zřídka opravdu závažná. Nejčastějšími příznaky otravy u dětí je nevolnost nebo mírné zvracení a průjem. Závažné příznaky otravy jsou velmi vzácné.
Mnoho jedovatých rostlin, částí rostlin a plodů nemá příliš dobrou chuť. Malé děti je proto většinou rychle vyplivnou. Zkonzumované množství je proto nízké.
Především bobule mohou působit velmi lákavě. Také štědřenec s fazolovitými lusky může pro děti představovat nebezpečí. Myslete také na to, že některá zelenina z vlastní zahrady by se neměla konzumovat v syrovém stavu. Fazole nebo brambory jsou zdravé a poživatelné až po tepelné úpravě. Totéž platí pro bez: jeho černé bobule mohou v syrovém stavu způsobit nevolnost a průjem.
Vysvětlete dětem, že nemohou jíst plody a bobule, které někde najdou. A nevysazujte na zahradě jedovaté rostliny.
Vysaďte raději nejedovaté druhy, jako například levanduli, řebříček, proskurník nebo aksamitník. K nezávadným dřevinám patří mimo jiné javor, lípa nebo muchovník. Zahrada bez jedu neznamená zahradu bez nádherných květů. Místo durmanovce nebo oměje zasaďte raději na záhony nezávadné rostliny, jako je krásenka, chrpa nebo lichořeřišnice.
Jedovaté rostliny pro kočky
Rostliny jedovaté pro kočky se mohou nacházet v domě i na zahradě. Například orchideje, dračinec nebo nolina mohou u koček vyvolat potíže nebo dráždit sliznice.
Venkovní kočku nemůžete vždy ochránit před otravou rostlinami. Užitečné je udržovat alespoň vlastní zahradu bez jedovatých rostlin.
Běžnými příznaky otravy u koček jsou průjem, zvracení, křeče, třes a zvýšené slinění. Některé jedy mohou vyvolat potíže s pohybem a rovnováhou nebo vést k poruchám krevního oběhu a poškození centrálního nervového systému. Pravidelný dlouhodobý kontakt s jedem může vést k selhání orgánů nebo srdeční zástavě.
Následující rostliny jsou typické zahradní rostliny jedovaté pro kočky:
- Azalka
- Kaládium
- Kala
- Chryzantéma
- Břečťan
- Tis
- Štědřenec
- Kalanchoe
- Lilie
- Jmelí
- Narcis
- Rododendron
- Tulipán
- Skočec obecný
Jedovaté rostliny pro psy na zahradě
Psi, zejména štěňátka, rádi prozkoumávají okolí svým chrupem a mohou přitom žvýkat cokoli. Pokud pes nepozorovaně žvýká jedovatou rostlinu, její kořeny nebo plody, může to mít pro něj zdravotní následky.
Nejčastěji se u psa vyskytuje silné slinění. Běžnými příznaky jsou také třes, průjem a zvracení. Kromě toho může pes ztratit orientaci a mít problémy s krevním oběhem, dechové potíže nebo křeče. V těžkých případech může jed z rostlin u čtyřnohého kamaráda způsobit ztrátu vědomí nebo zástavu dechu.
Pro psy jsou mimo jiné jedovaté následující rostliny, proto je raději na zahradě nevysazujte:
- Oměj horský
- Zimostráz
- Sasanka hajní
- Durmanovec
- Oměj
- Náprstník
- Štědřenec
- Ocún jesenní
- Bobkovišeň
- Oleandr
- Rododendron
- Bolehlav plamatý
- Rulík zlomocný
- Jalovec
Jedovaté rostliny pro koně
Louky a pastviny jsou pro koně životním prostorem a slouží jim také jako základ pro spásání. Pamatujte, že zde někdy rostou rostliny, které mohou být pro koně nebezpečné. Jedovaté rostliny mohou vyvolat příznaky, jako jsou zažívací potíže, otoky, podráždění kůže nebo ochrnutí dýchacích cest, které mohou vést až k uhynutí.
Většina jedovatých rostlin obsahuje hořké látky, takže je koně většinou z vlastního instinktu nežerou. Přesto je užitečné znát rostliny, které jsou pro koně jedovaté.
Níže najdete přehled nejběžnějších jedovatých rostlin, které se mohou vyskytovat na tuzemských loukách a pastvinách:
- Hasivka orličí
- Javor klen
- Blín
- Oměj horský
- Tis
- Náprstník
- Bolehlav plamatý
- Štědřenec
- Ocún jesenní
- Starček přímětník
- Třezalka tečkovaná
- Akát
- Durman obecný
- Rulík zlomocný
Co dělat v případě podezření na otravu?
Pokud vy nebo vaše dítě omylem zkonzumujete jedovaté části rostlin, vyhledejte přímo lékařskou pomoc nebo jeďte do nemocnice. To platí zejména při nástupu ospalosti a nevolnosti.
Toxikologické informační středisko vám poradí, o jakou rostlinu mohlo jít a zda je otrava život ohrožující. Abyste se mohli v případě nouze doptat i na výletech a dovolené, měli byste si toto číslo uložit do svého mobilního telefonu.
Jako první pomoc při lehké otravě můžete postižené osobě podat pramenitou vodu. Ta zředí toxické látky v těle. V domácí lékárničce byste navíc měli mít pro všechny případy černé uhlí. To pomáhá při odstraňování mnoha toxinů z těla.
Při podezření na otravu a poskytnutí první pomoci však vždy vyhledejte lékaře.
