Zalévání zahrady: co je nutné dodržet?
Při zalévání zahrady byste měli vzít v úvahu několik faktorů: každá rostlina má jinou potřebu vody. Důležitou roli při zavlažování hrají také vlastnosti půdy. Jílovitá půda je v létě dobrou zásobárnou vlhkosti a nemusí se tak často zalévat. Do písčité půdy se naopak voda rychle vsákne. Taková místa zalévejte intenzivněji nebo do půdy přidejte určité množství humusu jako přísadu zadržující vodu.
Kdy zalévat zahradu
Nejlepší dobou pro zavlažování zahrady je ráno, popřípadě dopoledne. Teplota ještě nedosahuje denního maxima a je poměrně mírná. Vaše rostliny tak mají více času vstřebat vodu dříve, než se v poledním slunci odpaří.
Večer byste naopak zalévat neměli. Půda i listy by zůstaly vlhké po delší dobu, což přitahuje slimáky. V důsledku přetrvávající vlhkosti se také množí houby.
Spotřeba vody na zalévání zahrady
Vyhněte se častému zalévání malým množstvím vody. Raději zalévejte zřídka, ale zato vydatně.
Trávník zalévejte ideálně méně často, ale zato vydatně. Voda se tak vsákne hlouběji do půdy, což podněcuje rostliny k vytváření delších kořenů. Díky tomu pak překonají i delší dobu sucha. Na metr čtvereční počítejte 20 l až 25 l vody.
Kvetoucí rostliny a zeleninu zalévejte přímo ke kořenům těsně u země. Pokud na rostlinách s bohatým listovím, jako jsou například růže, dostatečně rychle neoschnou listy, mohou být napadnuty černou skvrnitostí růží nebo snětí.
Semenáčky a sazenice zalévejte velmi opatrně. Rostlinky se mohou rychle zlomit nebo by je proud vody mohl zatlačit do země. Výsevní substrát by neměl vyschnout, jinak rostliny začnou chřadnout, až uschnou.
Jak upravit zahradu ve svahu
Pomocí valů a náspů pro zalévání udržíte vodu tam, kde je potřeba. To pomůže především nové výsadbě ve svahu nebo zeleninovým záhonům či suché jílovité půdě. Vytvořte kolem rostliny pomocí kypré hlíny val, v jehož středu se voda zadrží a postupně vsákne.
Násep pro zalévání zajistí, že se voda vsákne přesně tam, kde je potřeba. Vytvořte jednoduše z hlíny malý val.
Zamezte závlahovému stínu
Pokud je malá rostlina umístěna vedle výrazně větší, může za některých okolností trpět nedostatkem vody. V takovém případě mluvíme o závlahovém stínu. Vysoká rostlina přitom působí jako deštník, který vodu zachytí dřív, než se dostane k malé rostlině. Abyste zabránili vytvoření závlahového stínu, zalévejte proto rostliny a keře přímo ke kořenům těsně u země.
Každá rostlina má vlastní potřebu vody
Podle listů poznáte, kolik vody rostlina potřebuje. Rostliny s tenkými, měkkými listy mají většinou velkou spotřebu vody. Pokud jsou listy silné, chlupaté nebo tužší, naznačuje to nízkou potřebu vody.
Mnoho vody rostliny potřebují zejména v růstové fázi, když se vytváří plody nebo pupeny. Budete-li udržovat půdu rovnoměrně vlhkou, předejdete tím například popraskaným plodům nebo hořkým okurkám.
Roli hraje také to, zda rostlina roste v květináči, nebo na záhoně. V květináči mají kořeny omezený prostor pro růst a potřebují proto více vody. Pomocí mulčovací vrstvy, například štěrku, zamezíte tomu, aby se voda ze země příliš rychle odpařovala. V případě hlinitých květináčů se navíc vlhkost odpařuje porézními stěnami květináče – rostliny zasazené v takových květináčích proto zalévejte o něco častěji.
Trávník zavlažujte podle vlastností půdy několikrát za týden. V případě jílovité půdy stačí zavlažovat jednou týdně. U písčitých půd doporučujeme frekvenci zavlažování jednou za čtyři dny.
Zalévat dešťovou vodou, nebo vodou z vodovodu?
Dešťová voda obsahuje jen malé množství vápna a je proto obzvlášť vhodná pro zalévání různých rostlin.
Rostliny budou reagovat rozdílně, pokud je budete zalévat vodou z vodovodu, nebo dešťovou vodou. Mnoho rostlin snáší lépe dešťovou vodu, která neobsahuje vápno ani chlor. Navíc má neutrální hodnotu pH.
Rostliny, jako jsou rododendrony, reagují na vodu z vodovodu kvůli obsahu vápna citlivě. Pokud budete zalévat rododendrony kohoutkovou vodou, listy zežloutnou a budou mít nedostatek železa. Jednou z mála rostlin, kterým vápenatá voda z vodovodu svědčí, je oleandr.
Vyplatí se proto zachytávat dešťovou vodu do zemní nádrže nebo do sudu na dešťovou vodu. Pro dostatečné zavlažování zahrady by nádrže na dešťovou vodu měly pojmout přibližně 700 l vody na 100 m² zahradní plochy. Vodu na zavlažování pak můžete z nádrže odebírat pomocí zahradní konve nebo čerpadla.
S konví si vystačíte při zalévání jednotlivých rostlin v květináčích nebo menších záhonů. Můžete s ní zalévat kolem 10 m² plochy, přičemž pomocí kropítka takto dodáte asi 1 l vody na m².
Pokud to nestačí pro zavlažování celé zahrady, použijte zahradní hadici. Chcete-li šetřit místo při uskladnění, bude se vám hodit spirálová hadice. Pro sazenice zeleniny je vhodná kapkovací hadice. Ta dodává rostlinám a trávníku vodu formou kapkové závlahy.
Pro živé ploty a úzké záhony oceníte průsakovou hadici, kterou můžete překrýt zeminou. Pokud však s těmito hadicemi zaléváte celou zahradu, musíte počítat s delší dobou zavlažování. Velké trávníkové plochy a záhony obstaráte nejlépe pomocí zadešťovače pro rovnoměrné zavlažování.
Automatické zavlažování zahrady
Pokud chcete zavlažovat zahradu automaticky, připravte do země odpovídající hadice.
Práci na zahradě si můžete usnadnit pomocí automatického zavlažovacího systému. Ten se vám také osvědčí ve chvíli, kdy pojedete na dovolenou. K dostání jsou systémy, které můžete ovládat přes aplikaci. Zahrnují snímače půdní vlhkosti, výsuvný zadešťovač či kapkovací hadice. Pro balkonové rostliny pak můžete využít samozavlažovací truhlíky.
Pro snadnou a spolehlivou závlahu je také výborná hliněná zavlažovací nádoba, tzv. OLLA. Slepte za tím účelem otvory dvou hliněných květináčů k sobě lepidlem odolným proti povětrnostním vlivům. Předtím ještě ucpěte odtokový otvor na dně spodního květináče hliněným střepem. Svou vlastnoručně vyrobenou nádobu OLLA pak zahrabejte do záhonu a naplňte vodou. Propustnými hliněnými stěnami květináče bude voda prosakovat do půdy.
Jak při zavlažování zahrady šetřit vodou
Abyste při zavlažování zahrady ušetřili vodu, kypřete pravidelně půdu motyčkou.
Několika triky můžete na zahradě spotřebu vody snížit. Půdu pravidelně kypřete motyčkou. Tímto způsobem odstraníte uzoučké chodbičky v půdě, kterými se z povrchu vypařuje voda. Několik centimetrů půdy na povrchu přitom sice vyschne, ale v nižší vrstvě se vlhkost udrží déle.
Pro snížení vypařování vody z půdy obložte rostliny štěrkem, mulčovací kůrou nebo posekanou trávou.
Také výběr rostlin ovlivní spotřebu vody. Fenykl obecný, pryšec hnědokvětý nebo řebříček obecný prospívají také v sušších půdách. Také levandule, šalvěj a tymián mají suchou půdu rády a hodí se na záhony, které jsou vystaveny silnému slunečnímu záření.
