Eukalyptus – tipy a přehled vlastností

Blahovičník (eukalyptus) pochází z Austrálie a východní Indonésie. Celkově rod, který patří do čeledi myrtovitých (Myrtaceae), zahrnuje více než 600 druhů, z nichž některé rostou i v jiných částech světa, převážně v tropických a subtropických oblastech.

V Austrálii je eukalyptus dominantním druhem stromu. Vyrůstá do úctyhodných výšek stromového patra, zatímco u nás se vyvíjí spíše keřovitě. Eukalyptus tvoří asi 70 % všech lesních porostů na australském kontinentu a je důležitým zdrojem potravy pro koaly.

Vysoce specializovaná zvířata nemají problém zkonzumovat větší množství větviček, které by byly pro ostatní živočichy jedovaté. Na rozdíl od jiných zvířat dokážou koaly lépe odbourávat obsažené éterické oleje. Kromě toho jsou schopny čichem předem poznat, které listy obsahují více a které méně eukalyptového oleje. Pokud mezi prsty rozdrtíte eukalyptový list, rovněž ucítíte charakteristickou, svěže trpkou vůni připomínající bonbóny proti kašli.

Eukalypty se vyznačují štíhlým, vzpřímeným vzrůstem. Při pravidelném řezu rostou hustě ve tvaru keře.

Stejně jako jiné stromy vytváří i eukalyptus každoročně novou vrstvu kůry. V závislosti na druhu se může vzhled eukalyptu s přibývajícím stářím výrazně proměnit.

U druhu Eucalyptus sheathiana se vnější vrstva uvolňuje a nakonec visí v dlouhých pruzích z kmene. Podobně se ve formě velkých šupin odlupuje kůra u druhů Eucalyptus diversicolor, Eucalyptus cosmophylla a Eucalyptus cladocalyx. Někdy vytváří hromadící se odlupující kůra kolem spodní části kmene vypouklý prstenec. Obnažený kmen pak vystavuje na odiv různorodé zabarvení a často jedinečný vzor.

S časem se u většiny druhů mění i vzhled listů (tzv. heterofylie, tj. rozdílné listy u mladých a starších rostlin). Zatímco mladé rostliny mají vejčité až kulaté měkké listy, u starších exemplářů se listy sbíhají kopinatě do špičky. Jsou také pevnější a kožovitější. U mladých rostlin jsou listy umístěny kolem větví proti sobě, u starších stromků většinou střídavě. Listy mají zelenou, modrozelenou nebo stříbřitě šedou barvu.

Blahovičník tvoří jednotlivé květy, které jsou často uspořádané v okolíkovitých květenstvích. Charakteristické jsou pro ně početné barevné tyčinky. Na rozdíl od jiných rostlin nevytváří eukalypty okázalé toulce. Z květů se vyvíjejí tobolky, které jsou v Austrálii známé jako „gumnuts“ (gumové oříšky).

V Austrálii a Indonésii si eukalyptus dopřává hodně slunce. Pokud chcete na zahradě vysadit eukalyptus, potřebujete rovněž stanoviště na plném slunci. Eukalyptový strom by měl navíc být ideálně chráněn před větrem.

Eukalyptu se nejlépe daří na kyprých, propustných půdách. Substrát by měl být písčito-hlinitý, čerstvý až vlhký a spíše kyselý s dostatkem živin. Rostlina reaguje citlivě na vápnité podklady i tvrdou vodu.

Chcete-li pěstovat eukalyptus jako rostlinu v květináči, použijte vrstvu keramzitu nebo štěrku pro drenáž, aby nedocházelo k přemokření. Jako substrát se hodí univerzální substrát i kompostová půda.

Eukalyptus lze pěstovat jako rostlinu v květináči, kterou na podzim přemístíte do vhodného zimoviště. Některé, za určitých podmínek mrazuvzdorné druhy mohou v regionech s mírnými zimami přečkat chladné roční období i venku. V takovém případě eukalyptus nejlépe vysaďte do volné půdy. Vhodnou dobou k tomu je začátek léta. Větší keře a stromy podepřete tyčí nebo podpěrou pro pnoucí rostliny.

Ať už roste eukalyptus v nádobě nebo ve volné půdě, potřebuje během období růstu od jara do podzimu pravidelnou zálivku. Rostlinu citlivou na vápno zalévejte nejlépe dešťovou vodou.

Rostliny v květináči přihnojujte na jaře a v létě každý týden tekutým hnojivem. Pokud půda poskytuje dostatek živin, nemusíte eukalyptový strom zasazený ve volné půdě na zahradě přihnojovat. Pro podporu růstu se hodí pouze příležitostně dávka hnojiva.

Je-li květináč silně prorostlý kořeny, je čas eukalyptový strom přesadit. Použijte jen mírně větší květináč, abyste zabránili příliš velkému růstu. Dobrou dobou k přesazování je po zimním období vegetačního klidu jaro. Postupujte přitom opatrně a dávejte pozor, abyste nepoškodili citlivé kořeny.

Jen málo druhů snese mráz. Na severní polokouli se nejlépe uplatňuje odolný eukalyptus rostoucí v Tasmánii s botanickým názvem blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii). Za určitých podmínek mrazuvzdorný druh snáší teploty do −15 °C, krátkodobě dokonce do −20 °C. Přesto zajistěte dobrou ochranu před zimou. Pro zamezení promrznutí půdy můžete zeminu pokrýt mulčem nebo klestím. Kmen chraňte před trhlinami způsobenými mrazem kokosovou rohoží, rákosovou rohoží nebo jutou.

Druhy citlivé na mráz, které pěstujete v květináči, se během chladného ročního období přemísťují do světlého, nevytápěného zimoviště. Optimální jsou teploty od 5 °C do 10 °C. Má-li stálezelený stromek málo světla nebo vody, většinou shodí listy. Proto je vhodným zimovištěm chladná zimní zahrada nebo skleník bez mrazu. Na jaře lze rostliny opět umístit ven na terasu nebo balkon.

Tip: Přepravu si usnadníte pomocí podstavce pod květináč.

• Blahovičník královský (Eucalyptus regnans) patří k největším listnatým stromům světa. U jednoho exempláře v Tasmánii starého asi 400 let byla naměřena výška 99 m a obvod kmene téměř 13 m. Tím se stal tento strom pojmenovaný „Centurion“ druhým největším listnatým stromem na světě.
  
• Blahovičník Gunnův (Eucalyptus gunnii), který je relativně odolný proti chladu, lze vidět také na zdejších zahradách a v parcích, kde roste jako okrasná dřevina.
  
• Na rozdíl od většiny ostatních druhů nevydává blahovičník citronový (Eucalyptus citriodora) žádné aroma bonbonu proti kašli. Místo toho tento druh šíří svěží citrusovou vůni. Blahovičník citronový se hodí také jako pokojová rostlina, měl by se však častěji stříhat.
  
• Nádhernou barvou zaujme blahovičník rudokvětý (Eucalyptus ficifolia) s tmavě červenými květy, které se objevují ke konci srpna.
  
• Opticky také vyniká blahovičník oloupaný (Eucalyptus deglupta), který však prospívá jen ve vytápěných prostorách s vysokou vlhkostí vzduchu. Název je odvozen od kmene hrajícího barvami duhy – je to skutečná podívaná, například v zimní zahradě.

Eukalyptus v květináči se hodí k ozelenění teplých teras na plném slunci a střešních zahrad. Keř na těchto místech může být celé léto venku. Alternativně ho můžete umístit do zimní zahrady nebo do skleníku. V takovém případě vás bude těšit svou svěží zelení po celý rok.

Eukalyptus je rychle rostoucí strom se vzpřímeným vzrůstem. Proto má velký význam i v lesním hospodářství jako zdroj celulózy. Jako řezivo se používá pouze dřevo starých stromů některých druhů.

V Austrálii je dřevina důležitým zdrojem potravy pro koaly. Na jiných kontinentech je eukalyptus neofytem. Například v Jižní Americe se strom rychle šíří.

Všechny druhy eukalyptu lze množit výsevem. Nejlepší šanci na úspěch máte s vysoce kvalitním semenem. Semena klíčí při cca 20 °C.

Další možností jsou řízky z mateřské rostliny. Množení se však tímto způsobem nedaří vždy, protože na větvičkách se tvoří kořeny jen velmi pomalu.

Eukalyptus je odolnou rostlinou. Obsažené éterické oleje většinu škůdců odpuzují. Občas se na větvích objeví mšice nebo vlnatky.

Sucho a nedostatek světla mohou rostlinám uškodit. Podmínky v zimovišti podporují u rostlin v květináči vznik plísně šedé.