Skladování zeleniny: druhy a odrůdy
Řadu odrůd zeleniny můžete několik měsíců skladovat v syrovém stavu. Patří sem zejména druhy s kořeny nebo hlízami, jako jsou kedlubny, mrkve, ředkvičky, červená řepa, tuřín, celer, pastinák nebo hlávkové zelí. Přitom neztrácejí nic na chuti ani na kvalitě.
Používejte spíše pozdní odrůdy, které jsou většinou trvanlivější. Při pěstování příliš nehnojte. Přidaný dusík zeleninu činí méně trvanlivou.
Správná doba sklizně
Aby se zelenina dobře skladovala, vyberte si ke sklizni slunečný podzimní večer. V tomto čase má zelenina nejnižší obsah vody a dusičnanů, a díky tomu intenzivnější aroma. Rozšířená je také orientace podle lunárního kalendáře. Zahrádkáři tak sklízejí kořenovou a hlíznatou zeleninu v den kdy měsíc couvá.
Mrkev můžete sklízet nejpozději, když se špičky listů zbarví do žluta nebo do červena. Pokud budete čekat déle, může přezrálá mrkev prasknout. Skladování už je pak obtížné. Pastináky jsou zralé od poloviny září. Můžete je sklízet po celou zimu.
Před prvními podzimními mrazy sklízejte červenou řepu. Skladujte ji v mírně vlhkém písku. Zelenina v něm vydrží několik týdnů. Ujistěte se, že je řepa plně vyzrálá, zdravá a nepoškozená. Při sklizni dávejte pozor na to, abyste rycími vidlemi nepoškodili hlízy a kořeny.
Na kořenové zelenině si rádi pochutnávají hraboši. Pokud je v záhonu objevíte, raději mrkev, pastinák apod. rychle skliďte, než se zkazí.
Neomytou zeleninu skladujte v dřevěné bedně. Naplňte ji pískem a pískem také zakryjte každou další vrstvu zeleniny.
Příprava zeleniny pro skladování
Po sklizni zbavte zeleninu listů. Kroucením je odtrhněte nebo je odřízněte zahradním nožem. Krátké konce listů u kořene ponechte. Zkontrolujte, zda není sklizená zelenina nahnilá nebo poškozená, a uskladněte pouze zdravou řepu a hlízy. Neměly by být potlučené a měly by mít neporušenou slupku.
Zeleninu nemyjte. Nechte ji usušit na chladném místě a poté nahrubo odstraňte rukou hlínu. Pokud se dá ze zeleniny setřít suchá hlína bez mokrých zbytků na prstech, uskladněte ji. Zelenina ukládaná ve vlhkém stavu může plesnivět.
Jak skladovat zeleninu
Přes zimu zajistěte, aby byla zelenina skladována na místě s minimální vlhkostí vzduchu 80 %. Během doby skladování ztrácí hodně vody. Teplota musí být zároveň nižší než 10 °C. Tím se do značné míry zastaví metabolické procesy a nešíří se houby a plísně.
Poznámka: Zeleninu neskladujte společně s jablky a jiným ovocem. Vypouštějí plyn urychlující zrání ethen, nazývaný také ethylen, který stimuluje látkovou výměnu v ovoci a zelenině. Uskladněná zelenina tak dále dozrává, měkne a brzy se stane nepoživatelnou.
Skladování zeleniny ve sklepě
V dřevěných bednách s pískem uchovávejte hlízovitou zeleninu. Bramborám stačí bedny bez písku.
Nejlepší je skladovat zeleninu ve zděném sklepě s otevřenou, udusanou hliněnou podlahou. Takové sklepy jsou většinou ve starých domech. Je v nich potřebná vlhkost vzduchu. Teploty se téměř po celý rok pohybují mezi 5–10 °C.
Dřevěné bedny jsou vhodné ke skladování kořenové a hlízovité zeleniny. Ukládají se do beden postupně ve vrstvách s vlhkým pískem. Umístěte bedny do regálu, aby nezabíraly tolik místa. Hlávky zelí, čínské zelí a endivii balte jednotlivě do papíru. Nechte na nich okrajové listy a umístěte je vzpřímeně do dřevěných beden.
Na brambory stačí jednoduchá dřevěná bedna, nepotřebujete ani písek, ani balicí papír. Skladujte je na tmavém místě s nízkou teplotou, aby nezačaly předčasně klíčit. Vysoká vlhkost vzduchu zde není bezpodmínečně nutná. Různé druhy dýní je třeba uložit také v chladných, tmavých sklepech. Místo do bedny je nejlepší je umístit na dlouhé dřevěné police.
Zřiďte si zásobovací sklad na severní straně sklepa, kde panují nejnižší teploty.
V moderních domech nejsou sklepy ke skladování v zimě ideální. Vlhkost vzduchu je příliš nízká. Je to dáno zdmi a podlahami z betonu. Navíc se obvykle nejedná o klasické sklepy, ale vlastně o první podzemní podlaží – suterén. Z jedné třetiny se nachází nad úrovní terénu a má malá okna. Vzhledem k tomu, že topný systém stojí často ve sklepě, je teplota v moderních sklepech většinou příliš vysoká.
Jak uskladnit zeleninu bez sklepa
V zemi vydrží kořenová a hlíznatá zelenina velmi dlouho. Vyberte pro tento způsob skladování výše položené, suché místo na zahradě.
Zeleninu můžete skladovat i když nemáte vhodný sklep. Krechty jsou vhodné pro uskladnění kořenové i hlíznaté zeleniny, včetně brambor. Vykopejte za tím účelem rýčem, nebo lopatou na zahradě prohlubeň. Má být hluboká cca 40–50 cm. Vyberte si pokud možno výše položené a suché místo.
Zeleninu ochráníte před hraboši tím, že do jámy vložíte tenkou pozinkovanou drátěnou síť s malými oky. Zakryjte jámu vrstvou písku vysokou 10 cm. Díky tomu po dešti rychleji vyschne. Zeleninu položte přímo do pískového lože. Překryjte vrstvou slámy vysokou alespoň 20 cm. Nakonec vše zakryjte netkanou textilií ze syntetických vláken.
Pokud založíte větší krecht, budete potřebovat lepší větrání. K tomu poslouží spirálová drenážní trubka položená doprostřed. Dbejte na to, aby se teplota v krechtu pohybovala mezi 2 °C a 8 °C. Teplotu můžete zkontrolovat například pomocí kompostového teploměru.
Dobrým místem pro skladování zeleniny je také prázdné pařeniště. Vykopejte vhodnou díru a položte mřížku proti hrabošům. Díky průhlednému krytu máte další izolační vrstvu. Za slunečných zimních dnů kryt otvírejte, aby se vnitřek tolik nezahřál.
Skladování zeleniny v kovové nádobě
Ze starého bubnu pračky si můžete postavit krecht. Zelenina v něm dobře vydrží a větší zvířata se k ní nedostanou.
Alternativní možnosti skladování zeleniny jsou mimo jiné bubny z praček s horním plněním. Ty jednoduše zakopete do země. Skladujte v nich kořenovou a hlíznatou zeleninu, například mrkev, kedlubny nebo tuřín. Bubny nekorodují a chrání před hraboši.
Bubny mají ve stěnách také mnoho otvorů. To zajistí výměnu vzduchu a vlhkost vzduchu zůstane asi na 90 %. Rovnoměrně nízké teploty udrží okolní zemina.
Otvor bubnu bude na úrovni terénu. Nemytou zeleninu vložte ve vrstvách. Přes každou vrstvu prosejte suchý písek. V zimě zakryjte otvor bubnu a jeho okolí vrstvou listí která ochrání zeleninu před mrazem.
Dobré zemní komory poskytnou také staré parní odšťavňovače, konve na mléko nebo jiné velké nádoby, jako jsou hrnce. Musí však být z nerezového kovu nebo plastu. Aby byla zelenina dobře provzdušňována, vyvrtejte do stěn nádoby pod okrajem otvory. Také dno krechtu zpracujte pomocí vrtačky, aby mohla odtékat kondenzovaná voda.
Poté umístěte do země nádobu. Ujistěte se, že větrací otvory jsou mírně nad úrovní země. Jako drenáž vložte otočenou misku pod květináč. Hodí se také vrstva keramzitu silná 4 cm. Naplňte zeleninu a nádobu uzavřete víkem. Nakonec vše zakryjte jedlovým klestím nebo podzimním listím.
Přezimování zeleniny v záhonu
Zeleninu můžete také skladovat na záhonu. Chraňte zeleninu netkanou textilií nebo plachtou.
Některé druhy zeleniny můžete nechat přezimovat na záhonu. Je to možné například u brokolice, celeru, kedlubny, ředkve a červené řepy, protože snesou lehké mrazy do −5 °C. Pokud jsou očekávány klesající teploty, zakryjte zeleninový záhon fóliovým tunelem nebo netkanou textilií.
Nižší teploty snášejí kapusta kadeřávek, růžičková kapusta, špenát, polníček, zimní cibule, zimní česnek, topinambury, černý kořen, kořenová petržel, křen, pastinák a mangold. Nechte je na záhonu celou zimu a sklízejte jednotlivé exempláře podle potřeby. Klesnou-li teploty na −10 °C, překryjte zeleninu netkanou textilií.
Při této metodě hrozí, že zeleninu sežerou živočichové, jako jsou králíci, srnci a hraboši. Na podzim můžete pěstovat v prázdném skleníku polníček, rukolu a špenát.
Skladování v podkroví
Pokud nemáte příliš chladné podkroví, uskladněte zde cibule, jako je lahůdková cibule, šalotka a česnek. Vydrží zde velmi dlouho. Zeleninu skladujte v temnu s nízkou vlhkostí. Jinak cibule začnou příliš brzy rašit. K tomu dochází i při příliš nízkých teplotách. Svažte zeleninu zaschlým listím do copů a pověste ji na šňůru na prádlo nebo jinou šňůru.
