Popínavé růže – přehled vlastností
Tento průvodce vám ukáže, jak na zahradě správně vysadit popínavé růže. Zjistěte, jaké druhy se hodí, jak o rostlinu co nejlépe pečovat a kdy je potřeba růže zastřihnout.
Co jsou popínavé růže
Mezi popínavé růže patří climbery a ramblery. Ty druhé kvetou pouze jednou ročně, zato rostou do výše až 10 m. Climbery, které rozkvétají opakovaně, rostou kompaktněji. Počítají se k nim novější druhy jako „Super Excelsa“ a „Super Dorothy“.
Robustní popínavé růže poznáte podle certifikátu ADR (Allgemeine Deutsche Rosenneuheitenprüfung – nezávislá mezinárodní zkouška kvality růží). Dobrými druhy climberů jsou například „Kir Royal“, „Compassion“, „Manita“ a „Rotfassade“.
Popínavé růže nemají žádné úponky, proto se výhonky musí přivazovat.
Popínavé růže na zahradě
Pokud si na zahradě vysadíte popínavé růže, budete potřebovat podpůrnou konstrukci. Ozeleníte jimi budovy a ostatní rostliny. Použijte je kupříkladu coby pohledovou zábranu na plotech, zahradních branách, pavilonech, mřížích a obeliscích. K tomu se hodí popínavé růže, které vyrostou do výšky 3 m a 5 m a mají hustý a kompaktní porost. Můžete je směrovat do šířky.
K posezením a besídkám se nabízí vonící druhy jako kupříkladu „Jasmina“. Zvonky (Campanula), šanta kočičí (Nepeta), plamének (Clematis) či zimolez (Lonicera caprifolium) se dobře hodí do jejich sousedství.
K domovní zdi chráněné před deštěm vysaďte druh „Elfe“. Tyto popínavé růže dorůstají do 3 m. Mají nezvyklé, zelenožluté a plné květy, které by neměly příliš zvlhnout, aby se neslepily.
Růže coby ozelenění stromů
Pokud chcete ozelenit vysokou stěnu či vysoký strom, zvolte růže ramblery. Kvetou obzvláště bujně a vyhánějí 6 m až 10 m dlouhé výhonky. Kvůli svým těžkým výhonkům vyžadují silnou podpůrnou konstrukci, jako jsou například staré stromy. Květiny se větvovím vyšplhají až ke špičce, takže strom podruhé rozkvete.
Ramblery se hodí také na domovní fasády a velké pergoly. Na velké stromy nebo střechy si vezměte nejlépe bujné ramblery, jako jsou „Bobbie James“, „Kiftsgate“ nebo „Ayrshire Queen“. Kvetou jen jednou do roka, zato několik týdnů.
Do sousedství zasaďte méně bujné druhy, které kvetou po celé léto. Těmi jsou mimo jiné „Super Excelsa“ a „Brewood Belle“. Oproti ramblerům mají popínavé růže, kterým se říká také climbery, krátké výhonky. Ty uvážete přírodním lýkem, abyste je navedli do výšky.
Tipy druhů ramblerů
Nevšedním ramblerem je růže „Ghislaine de Féligonde“. Má oranžová poupata, z niž vykvétají světlé květy. Tento druh roste i v polostínu a potřebuje jen několik hodin slunečního světla denně.
„Maria Lisa“ téměř nemá trny a kvete růžovými květy, které rozkvetou jednou do roka. Zkombinujte je s plaménkem. Vhodnými druhy jsou kupříkladu „Niobe“ a „Blue Belle“. Anglická růže „Teasing Georgia“ je sice růže keříková, ale pomocí podpůrné konstrukce ji můžete vyvést i do výšky. Růže takto dorůstá až do výšky 3 m.
Existují i menší druhy popínavých růží, které lze pěstovat v květináči. Pokojové růže pravidelně hnojte hnojivem pro růže a vyhněte se tomu, aby zůstávaly v mokru. Každé 2 až 3 roky byste měli růže přesadit a umístit do výrazně větších květináčů.
Upozornění: Pokud popínavé růže zasadíte do květináče, zvolte nádobu alespoň 40 cm hlubokou a širokou, aby měly kořeny dostatek místa.
Sázení popínavých růží
Na jaře nebo na podzim se sází popínavé růže s nezabalenými kořeny. Kontejnerové růže lze sázet i v létě. Zasaďte je do středně těžké a na živiny bohaté půdy do hloubky alespoň 50 cm. Po zasazení rostlin je několik hodin zalévejte, abyste zabránili stresu ze sucha.
Upozornění: Prudké slunce mnohé popínavé růže nesnáší. Proto je vysaďte nejlépe u zdí orientovaných jihozápadně či jihovýchodně. Od podpůrné konstrukce udržujte odstup 30 cm až 50 cm, aby se kořeny mohly rozvinout rovnoměrně.
Také dbejte na to, aby mohl dobře cirkulovat vzduch. Naakumulované teplo a neustále vlhké listy jinak povedou k napadení škůdci či houbami. Mřížky postavte alespoň 8 cm od stěny, aby se k listům dostal dostatek vzduchu. Další výhodou je, že se Vám budou lépe vázat výhonky.
Tip: Pokud chcete popínavými růžemi ozelenit průchody, naaranžujte je tak, aby byl průchod dostatečně velký na to, aby jím šlo nerušeně projít navzdory porostu.
Péče o popínavé růže
Popínavé růže jsou takzvaní šplhavci s oporou. Nemají vlastní úchyty a samy od sebe se do výšky nevinou. Proto je důležité výhonky rostliny pravidelně uvazovat. Natáhněte větve podél podpůrné konstrukce a volně je upevněte přírodním či umělým lýkem, svorkami na rostliny nebo drátem s gumovou manžetou. Květy rostou především v horní části popínavé růže.
Tip: Nejlépe je svést výhonky vodorovně, protože pak poroste více květů. Krom toho tak přibrzdíte bujnost popínavých růží. Pokud mají květiny ozelenit sloupek, ovinete výhonky spirálovitě kolem konstrukce.
Pokud máte mřížku, vedete výhonky křížem nebo vějířovitě. Pokud rostou popínavé růže jen přímo vzhůru, opadávají odspodu.
Začátkem dubna ošetříte své růže hnojivem. Koncem června je pohnojíte podruhé. Nově zasazené růže pohnojíte poprvé po rozkvetení koncem června.
Seřezání popínavých růží
Po zasazení je zastřihněte, aby měla růže dostatek energie k růstu. Popínavé růže s nezabalenými kořeny zastřihnete zahradními nůžkami na asi 50 cm.
Od třetího roku pěstování je na jaře ošetříte zastřižením. Prořezávejte popínavé růže opatrně a odstraňte poškozené či nemocné stonky. Pokud vaše růže kvetou častěji, zkracujte nerozvětvené větve, abyste povzbudili růst výhonků. Nejvíce květů roste na čerstvých bočních výhoncích.
Stříhejte výhonky střídavě dole, uprostřed a na konci staré větve. Následně přetáhněte všechny zbylé výhonky přes podpůrnou konstrukci a tam je upevněte. Rušivé či příliš dlouhé výhonky zkraťte.
Upozornění: U jednou kvetoucích popínavých růží se řez neprovádí.
Když rostlina příliš vyroste a už se nevejde pod ochranný návlek, na podzim ji zastřihněte. Nezastřihávejte ale moc, nýbrž odstraňte jen to nutné. Jinak může popínavé růže na jaře poškodit mráz.
Pokud pod šlechtěným místem objevíte planý výhonek, okamžitě ho i s kořeny odstraňte. Zabráníte tak tomu, že by planý výhonek zarostl šlechtěnou růži.
Zimní ochrana
Pnoucí růže potřebují vhodnou zimní ochranu. K tomu na podzim navršte zeminu u základny a poté dno zakryjte 2m vrbovou rohoží. Rohož chrání nejen před mrazem, ale také před větrem a sluncem. Přes dlouhé výhonky zavěste pytlovinu.
Choroby a škůdci
Popínavé růže napadají typické choroby růží. Patří k nim skvrnitost listů, padlí révové, šedá hniloba, rez růžová a černá skvrnitost listů. Na své zahradě pěstujte ideálně robustní šlechtěné exempláře.
Včas odstraňte spadané listí, abyste zabránili růstu hub a nákazám.
Škůdci na popínavých růží jsou mšice, lalokonosec a svilušky. Nasaďte proti nim přirozené nepřátele, jako jsou larvy slunéčka sedmitečného a zákeřnicovití. Pesticidy používejte až při těžkém napadení.
