Pěstování rozmarýnu

Lístky rozmarýnu jsou nedílnou součástí středomořské kuchyně a lze je použít čerstvé i sušené do mnoha pokrmů. V průvodci OBI se dozvíte, jak zasadit, pěstovat a množit svůj vlastní rozmarýn.
Odkud pochází rozmarýn?
Rozmarýn patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a je rozšířený ve středomořské oblasti, kde roste na skalnatých svazích. Také jeho latinský název „Rosmarinus“ – v češtině: „mořská rosa“ – naznačuje preferování pobřežních oblastí. Název by však mohl pocházet i z řeckého „rhops myrinos“, což znamená „balzamický keř“ a naznačuje vysoký obsah esenciálních olejů.
Rozmarýn je známý pod svým botanickým názvem „Rosmarinus officinalis“, od roku 2020 však patří k rodu šalvěj, a je proto nyní klasifikován jako „Salvia rosmarinus“.
Jak vypadá rozmarýn

Rozmarýn roste velmi vzpřímeně a někdy i částečně rozložitě. Tento polokeř je víceletý.
Rozmarýn je víceletý polokeř, protože jeho špičky výhonků do zimy zcela nezdřevnatí. Vytváří hustý vzpřímený keř, který může být ve stáří velmi rozložitý. Některé druhy dosahují na příznivém stanovišti výšky až 2 m.
Od března do dubna se v paždí listů rozmarýnu vytváří první trubkovité, pyskaté květy. Barevné spektrum sahá v závislosti na odrůdě od modrofialové, přes světle modrou, až po růžovou a bílou.
Správné stanoviště pro rozmarýn
Rozmarýn roste nejlépe na slunném a chráněném stanovišti. V mírnějších oblastech jej lze vysadit na záhonu i v květináčích. Půda by měla být suchá, propustná a vápnitá. I kamenitá půda je vhodná pro výsadbu.
Výsadba rozmarýnu
Při nižších teplotách doporučujeme předpěstovat rozmarýn v květináči na terase nebo balkoně. Během chladného ročního období ho tak bez problémů přenesete do domu.
Pokud chcete pěstovat rozmarýn v květináči, smíchejte rostlinný substrát s velkým množstvím písku nebo hliněného granulátu, protože se polokeři daří nejlépe v minerálních substrátech chudých na humus. Rozmarýn byste sice měli zalévat pravidelně, ale vždy jen málo. Květináč musí mít navíc otvor pro odtok vody, kterým voda při zalévání rychle odteče.
Ve vinařských oblastech lze rozmarýn pěstovat i venku. V bylinkových spirálách bude společně s levandulí, tymiánem nebo yzopem na nejvyšším a nejslunnějším místě. Jako venkovní rostlinu byste ho však měli zasadit už na jaře do chudé a propustné zeminy. Venku pěstované rostliny nemusíte hnojit, ale v chladném ročním období potřebují dobrou ochranu proti chladu.
Ať už v květináči nebo na záhonu, na konci března ostříhejte všechny výhonky rostliny na krátké pahýly. Pokud je rozmarýn umístěn v květináči, snese v létě dvakrát až třikrát malou dávku tekutého hnojiva.
Tip: Čím starší je rozmarýn, tím méně ho budete muset přesazovat. Proto ho zasaďte hned od začátku do dostatečně velkého květináče.

Pokud chcete rozmarýn použít, ustřihněte nůžkami jednu, nebo více větviček.
Správná ochrana proti zimě
Mráz do −10 °C přečká rozmarýn bez poškození, proto byste ho měli jako rostlinu v květináči nechat co nejdéle stát venku. Pokud ho přenesete dovnitř, pak ideálně do nevytápěného skleníku. Nemusí být bezpodmínečně nemrznoucí.
Možné je také tmavé přezimování v garáži při teplotách blízko bodu mrazu. Zde sice většinou opadají všechny listy, ale na jaře znovu vyraší.
V zimě zalévejte rozmarýn jen tak, aby kořenový bal úplně nevyschnul. Pokud máte rozmarýn na záhonu nebo v bylinkové spirále, zakryjte v zimě kořeny silnou vrstvou podzimního listí. Korunu můžete dodatečně omotat zimní netkanou textilií nebo zakrýt jedlovým klestím.v
Sklizeň rozmarýnu
Rozmarýn můžete sklízet po celý rok. Můžete odtrhávat jednotlivé lístky nebo uříznout celé špičky výhonků ostrým nožem.
Sklizeň se hodí v čerstvém stavu a jako přísada při vaření ke zjemnění masa a drůbeže. Rozmarýn skvěle chutná také v zeleninových nákypech, bramborových pokrmech a sladkých dezertech. Čerstvé větvičky můžete navíc vložit do oleje a zpracovat na rozmarýnový olej. Lze jej ale také zmrazit nebo usušit, aniž by přitom ztratil aroma. V sušeném stavu se rozmarýn hodí i na bylinné voňavé směsi (pot-pourri) a čaj. Rozmarýnový čaj posiluje díky svým éterickým olejům, tříslovinám a hořkým látkám a pomáhá proti bolestem hlavy a nervů.
Množení rozmarýnu
Rozmarýn se rozmnožuje řízkováním. Odřízněte z rostliny 10 cm dlouhé špičky výhonů, které jsou už ve spodní části mírně zdřevnatělé. Z nich odrhněte spodní listy a zasaďte výhonky jednotlivě nebo po několika do květináčů s výsadbovým substrátem do hloubky 5 cm. Než květináč přikryjete průhledným fóliovým sáčkem, substrát zvlhčete. Pokud se na špičce výhonu objeví čerstvé zelené lístky, vytvořil řízek kořínky a lze jej oddělit.
Rozmarýn můžete také množit výsevem. Semenáčky jsou však velmi citlivé na houbové choroby a rostou jen velmi pomalu.

Řízkováním můžete rozmarýn množit. Řízky by měly být dlouhé asi 10 cm, aby dobře rostly.
Choroby rozmarýnu
Rozmarýn téměř není náchylný k chorobám. Často ho však postihuje padlí pravé. Je-li zemina příliš mokrá, zahnívají kořeny, což podporuje napadení jinými plísňovými chorobami.
Velmi zřídka ho vyhledávají mšice, vlnatky nebo svilušky. Většinu škůdců však rostlina odrazuje kvůli vysokému obsahu éterických olejů.








