Jak vybrat sekeru?
Tomu, kdo má na zahradě hodně stromů nebo si chce do krbu naštípat vlastní dřevo, nesmí mezi nářadím chybět pořádná sekera i menší sekyrka. Oba štípací nástroje mají různé využití.
Sekery jsou těžší než sekyrky a používají se ke kácení stromů a ke štípání větších kusů dřeva. Sekyrkou pak například oddělíte menší větve a větvičky od kmene. Různé sekery a sekyrky se od sebe liší podle druhu použití.
Z čeho se skládá sekera?
Sekery i malé sekerky mají vždy stejné součásti. Hlavní jsou tyto dvě:
násada – nazývaná také topůrko
hlava sekery ve tvaru klínu s oboustranně broušeným ostřím
Topůrko, tedy násada sekery, může být vyrobeno ze dřeva nebo plastu a slouží jako rukojeť. Hlava sekery je kovová.
Také sekerky se mohou skládat z dřevěného, nebo plastového topůrka a klínu, k dostání jsou ale také celoocelové sekyrky s násadou a klínem z jednoho odlitku.
Řezný úhel seker je v závislosti na oblasti použití mezi 27–30°, řezný úhel sekyrek je většinou o něco menší. Výjimku tvoří sekery na kácení stromů. V tomto případě by měl být úhel čepele mezi 40–60°. V zásadě platí: čím tvrdší dřevo, které chcete rozštípat, tím větší by měl být úhel čepele.
Dřevorubecké sekery – alternativa k motorovým pilám
Pomocí dřevorubeckých seker lze, jak už název napovídá, především kácet stromy. To znamená: dřevorubeckou sekerou se dělí dřevo napříč k vláknům, směr úderu je horizontální. Čepel sekery na kácení musí být proto ostřejší než čepel štípacích seker. Při kácení stromů dřevorubeckou sekerou nejprve vysekáte do kmenu klín na straně v požadovaném směru pádu. Pak sekáte sekerou do kmene z druhé strany, dokud strom nepadne. K výhodám při kácení stromů sekerou oproti práci s motorovou pilou patří mimo jiné nižší hluk. Zacházení s motorovou pilou navíc není pro laiky bez rizika. Použití dřevorubecké sekery se vyplatí zejména u jednotlivých, menších stromků.
Štípací sekery – na palivové dřevo
Štípací sekery jsou vhodné především pro zpracování palivového dřeva. Za tím účelem položte předem uříznutý kus dřeva na štípací špalek a rozštípněte ho štípací sekerou shora dolů. Rozhodující je přitom především síla úderu a už méně ostrost čepele. U štípacích seker je proto výhodou relativně vysoká hmotnost klínu, úhel čepele je spíše malý. Ke štípání palivového dřeva lze také použít tesařskou sekeru nebo kalač. S tímto nářadím nemusíte při sekání vyvíjet téměř žádnou sílu – kalač rozsekne polena už jen svou vlastní hmotností.
Sekerky – užiteční pomocníci na zahradě i v kuchyni
Menší variantou sekery je sekerka jinak také sekyrka. Sekyrky mají sice menší sílu úderu, ale umožňují přesnější práci. Právě při oddělování menších větví na zahradě to velmi oceníte. Sekyrku můžete ale použít také k naostření dřevěného kůlu nebo k odštípání malých kousků dřeva z polen pro zapálení krbu. Pomocí takzvané sochařské sekery můžete dokonce vyřezávat sochy. Sekyrky najdou uplatnění také v kuchyni – například pro rozseknutí kostí.
Celoocelová sekerka nebo sekyrka s dřevěnou násadou
Zvláštní variantou sekery je celoocelová sekerka s násadou a klínem z jednoho kusu oceli. Výhodou celoocelového klínu je jeho mimořádná stabilita a moderní design. Celoocelové sekerky jsou však zpravidla o něco těžší než klasické modely s násadou a klínem. V použití se oba modely vzájemně neliší.
Příslušenství: sapina a štípací klín
Při práci se sekyrou a sekyrkou můžete využít rozsáhlou nabídku užitečného příslušenství. Pomocí štípacího klínu rozštípnete například dřevo tak, že klín zatlučete do dřeva pomocí kladiva.
Sapina pomůže při manipulaci se dřevem a při jeho přepravě. Sapina se rovněž skládá z dřevěné násady a kovaného klínu. Klín nástroje má však tvar háku, který se zatluče do dřeva. Zadní stranu klínu můžete použít jako kladivo.
Nezapomeňte také čepel sekery a sekyrky po použití očistit. Stačí přitom opatrně otřít hlavu sekery hadrem. Po vyčištění můžete čepel také potřít antikorozním olejem, abyste sekeru ochránili před vnějšími vlivy.
