Podzim v zahradě

Na podzim byste měli pravidelně hrabat listí. Jen tak se můžete vyhnout tlení a plísním. Ty totiž vznikají, pokud skrze listí neproniká k trávě dostatek světla a kyslíku. Na květinových záhonech a pod keři však můžete listy ponechat. Tam poskytují ochranu před přízemními mrazíky a poslouží coby hnojivo.

Vypovězte členství v posilovně a vyjděte ven do zahrady. Neboť hodinou hrabání listí se spálí přibližně tolik kalorií jako při běhu na 5 km. Různorodý pohyb nadto může pomoct zabránit vadnému držení těla.

A při zapojení celého těla budete dokonce šťastnější než při běhu: půdní bakterie Mycobacterium vaccae podporuje vyplavování hormonu štěstí serotoninu (Zdroj: https://www.mdr.de/wissen/garten-gesund-fuer-mensch-und-umwelt-100.html). Takže si ušpiňte ruce a buďte šťastní. A pokud potřebujete šťastných pocitů ještě o trochu víc, měli byste si založit užitkovou zahradu. Dle studií mají totiž majitelé užitkových zahrad sklon jíst celkově víc ovoce a zeleniny, což se postará o zdravé srdce a metabolismus (Zdroj: Medizinpopulär, Gesund durch Gartenarbeit, 2011 https://www.medizinpopulaer.at/2011/leben-arbeiten/gesund-durch-gartenarbeit).

Mrtvým živým plotem nezhodnotíte jen spadané větve a listí. Může vám navíc zahradu rozčlenit a vytvořit tak nové prostory. Krom toho slouží coby biotop a ochrana malých zvířat, jakou jsou třeba ježci, myši, ještěrky, žáby a hmyz. Ptáci nadto využívají živé mrtvé ploty jako svá hnízdiště.

Vysedáváte příliš u stolu? Tak rychle ven do zahrady a sbírejte větve! Různorodý pohyb při stavbě mrtvého živého plotu vám může pomoct vykompenzovat jednostrannou zátěž, a zabránit tak vadnému držení těla (Zdroj: Gesundheit in Bewegung – Viviane Scherenberg, Johanne Pundt (vyd.)). A nejen to: pravidelné zahradničení krom toho v těle podporuje tvorbu životně nezbytného vitamínu D. (Zdroj: Urban Nature Experiences Reduce Stress in the Context of Daily Life Based on Salivary Biomarkers, Mary Carol R. Hunter, Brenda W. Gillespie, Sophie Yu-Pu Chen).

Geofyty jsou vytrvalé byliny, které si vytvářejí podzemní zásobovací orgány, díky nimž dokáží přetrvat nevlídná roční období. Jsou tak malými umělci v oboru přežití. Po celý rok nepovšimnutě spočívají v zemi, a když jsou podmínky opět příznivé, vypučí na povrch. Různé geofyty přitom kvetou v různých ročních obdobích: například sněženky v lednu a v únoru, narcisy začínají brzy v březnu a okrasný česnek naši zahradu rozsvítí pestrými barvami ještě na podzim.

Když na podzim zasázíte geofyty, bojujete nejen proti podzimnímu blues a stupňujete své těšení na příští jaro. Pokud vysadíte například okrasný česnek, narcisy či tulipány, budete taky první, kdo příštího roku zjistí, kdy začíná jaro.

Hemží se ve vaší zahradě škůdci jako mšice, lalokonosci nebo hlemýždi? Pak nesahejte hned po chemikáliích, nýbrž se postarejte o užitečný hmyz ve své zahradě. Užitečný hmyz, jako jsou slunéčka sedmitečná či zlatoočky obecné, totiž škůdce sežere nebo jim sní potravu. Vaše rostliny tak budou mít konečně klid.

Odpočaté rostliny činí šťastnými i vás. Vyzkoušejte to! Sáhněte po svém zahradnickém náčiní a vzhůru na záhon. Intenzivní práce na zahradě koneckonců zvyšuje kapacitu plic až o 50 %. Neboť díky hlubšímu dýchání se podle psychoterapeuta a zahradnického terapeuta Dr. Fritze Neuhausera „rozhýbají veškeré regenerační procesy v organismu, oproti čemuž se při dlouhém pobytu uvnitř zpomaluje metabolismus a zplošťuje dýchání.“ (Zdroj: Medizinpopulär, Gesund durch Gartenarbeit, 2011 https://www.medizinpopulaer.at/2011/leben-arbeiten/gesund-durch-gartenarbeit )

Zahradnické práce na čerstvém vzduchu tak automaticky posilují vaše zdraví a štěstí – a nadto osloví všechny vaše smysly. Tak například štěbetání ptáků zapůsobí na sluchové vnímání, vůně země či trávníku na čichové vnímání nosem a požívání čerstvé zeleniny či ovoce na chuťové vnímání jazykem.