Jak správně větrat
Kdy byste měli nárazově větrat a kdy raději ne? Jaká vlhkost vzduchu podporuje vznik plísní a co proti tomu můžete dělat? To a více zodpoví náš průvodce.
Jak větrat?
Nejlepším prostředkem k dobře provětraným obytným prostorám je nárazové větrání. Nárazově větrejte několikrát denně po dobu 10 až 15 minut, abyste zajistili dostatečnou výměnu vlhkého vzduchu v místnosti za venkovní vzduch. Větrání trvale pootevřeným oknem nevede k požadovanému úspěchu.
Místnosti s vyšší vlhkostí vzduchu, jako jsou často mokré místnosti nebo kuchyně, byste měli v ideálním případě větrat častěji než ostatní místnosti s nižší vlhkostí. V příslušných prostorách co nejvíce otevírejte okna také po sprchování, při sušení prádla nebo vaření, aby se zamezilo vyšší vlhkosti vzduchu.
Především v kancelářích nebo jiných komerčních prostorách zajišťují optimální vzduch v místnosti účinná ventilační zařízení. V kuchyni vám pomůže dobrá digestoř. Pro obtížně větrané prostory přicházejí případně v úvahu zvlhčovače nebo odvlhčovače vzduchu.
Pootevřít okna, nebo nárazově vyvětrat?
Větrání je opravdu efektivní až tehdy, když vzduch v místnosti vyměníte pokud možno úplně. K tomu se hodí výhradně takzvané nárazové větrání. K tomu kompletně otevřete okna. Pro co nejmenší ztráty energie přitom zavřete dveře sousedních obytných prostor.
Ještě efektivnější než prosté nárazové větrání je větrání průvanem, při kterém navíc ještě otevřete protilehlá okna nebo dveře v další místnosti obytného prostoru. Vznikne průvan a výměna vydýchaného a vlhkého vzduchu v místnosti se urychlí. Větrání průvanem je sice nejefektivnější větrací metoda, ale vzhledem ke stavebním podmínkám není možná v každém pokoji bytu nebo domu.
Nedoporučuje se pro větrání jen pootevírat okna. Výměna vzduchu při pootevřených oknech trvá 30 až 60 minut, a tedy mnohem déle než při nárazovém větrání nebo větrání průvanem. Během této doby silně vychladnou stěny a podlahy, což zvyšuje náklady na vytápění v domě nebo bytě. Silné ochlazení zdiva okolo okna navíc zvyšuje riziko plísni. Ani v létě není delší větrání pootevřenými okny účinné vždy ve stejné míře jako krátké a pravidelné nárazové větrání.
Tip: Při větrání sledujte pokrok na vlhkoměru, abyste získali pojem o účinku svého postupu při větrání.
Jak dlouho větrat v zimě?
Obecně dává smysl větrat v létě co nejdříve ráno, když je venkovní teplota ještě relativně nízká, a pozdě večer nebo v noci. Za obzvláště vlhkých, horkých dnů nevětrejte. Také doba jednotlivého větrání závisí na venkovní teplotě. Protože výměna vzduchu probíhá při chladu rychleji, stačí od prosince do února 5 až 10 minut nárazového větrání. Od června do srpna byste zato měli větrat 25 až 30 minut. Pro březen a listopad je orientační hodnotou asi 10 minut, pro duben, květen, září a říjen 15 minut.
Jak často se musí větrat, to závisí na tom, jak moc se místnost využívá. Jako základní pravidlo platí, že místnosti v bytě větráte podle jejich využívání třikrát až čtyřikrát denně. Pokud přes den téměř nejste doma, postačí většinou důkladně vyvětrat ráno a večer. Během větrání vypněte termostaty a radiátory, abyste zbytečně nespotřebovávali topnou energii.
V kuchyních a koupelnách je vzduch obzvláště zatížen vlhkostí. Proto zde v ideálním případě větrejte také přímo při činnostech, při nichž vlhkost vzniká, jako je vaření nebo sprchování, abyste vlhkost vzduchu bezprostředně snížili a minimalizovali riziko plísní. I při spánku tělo vylučuje velké množství vlhkosti. Ložnici proto vyvětrejte pokud možno přímo poté, co vstanete.
Mechanická ventilace automaticky zajišťuje pravidelnou výměnu vzduchu a výrazně snižuje náročnost větrání oknem. Pokud plánujete novostavbu nebo přestavbu, zvažte moderní klimatizační a ventilační systém.
Jak se zbavit vlhkosti v bytě?
Přes den se ve čtyřčlenné domácnosti do vzduchu v místnosti vyloučí 10 až 12 l vody ve formě vodní páry. Děje se tak nejen při koupání či sprchování, ale také při vaření, sušení prádla a pocením. Také pokojové rostliny vylučují vzdušnou vlhkost. Pokud nedochází k výměně vlhkého vzduchu za suchý venkovní, zvyšuje se riziko plísní. Většinu lidí navíc vyšší vlhkost vzduchu zatěžuje.
Příjemná vlhkost vzduchu je pro člověka cca 40 až 60 %. Rostliny a také plísně většinou preferují vyšší vlhkost. Důležitým krokem k minimalizaci rizika plísní proto spočívá v tom, aby se pomocí optimálního odvětrávání vlhkost vzduchu snížila. Hlídejte si proto vlhkost v místnostech pomocí vlhkoměru.
Pro optimální klima v místnosti si neustále udržujte přehled o vlhkosti vzduchu především v problematických prostorách bytu. Instalujte vlhkoměr například v koupelně, kuchyni a v ložnicích. Také v místnostech, kde častěji sušíte prádlo, sledujte vlhkost vzduchu vlhkoměrem ideálně pravidelně. Stoupne-li vlhkost na více než 60 %, optimalizujte svůj postup při větrání. V těchto obytných prostorách otevírejte okna případně o něco déle a častěji.
Pokud naopak v nějaké místnosti máte příliš malou vlhkost vzduchu pod 40 %, může to rovněž mít negativní dopady na pocit pohody obyvatel. V tomto případě často dochází k podráždění kůže a sliznic a také k podráždění očí a bolestem v krku. Při přetrvávající nízké hodnotě zvyšte vlhkost vzduchu například sušením prádla v pokoji a využitím rostlin nebo zvlhčovačů vzduchu. Taková opatření je bezpodmínečně nutné sledovat, aby náhle nedošlo k problémům s plísní.
Větrání pro přizpůsobení koncentrace škodlivých látek
Vedle regulace vlhkosti vzduchu v obytných místnostech omezuje správné větrání i koncentraci škodlivých látek ve vzduchu v místnosti. Při dýchání lidé jak známo produkují oxid uhličitý, který je ve vysokém množství zdraví škodlivý. Zdraví škodlivé látky kromě toho mohou do vzduchu obytných prostor vylučovat textilie, nábytek a barvy na stěnách. Škodlivé látky a vydýchaný vzduch v malém měřítku přivodí ztížené soustředění, únavu a mírné bolesti hlavy, v dlouhodobém horizontu a při vyšších koncentracích však mohou vyvolat i dlouhodobá a vážná onemocnění. Cíleným větráním vyměníte vzduch v místnosti zatížený škodliviny za čerstvý vzduch a citelně tak vylepšíte klima v místnosti.
Jak topit
Při úspěšném snížení rizika plísní nezáleží jen na správném větrání, ale také na správném vytápění. Tepelné mosty, jako jsou studené vnější stěny, nabízejí plísním ideální živnou půdu díky usazovaní kondenzované vody. Pokud místnosti správně vytápíte, přebytečná voda ze stěn a nábytku se zachytí a při správném větrání vyloučí ven. Je-li v místnosti příliš chladno, vlhkost zůstává a nebezpečí vzniku plísní v bytě stoupá.
Ačkoli sklepní prostory obvykle obydlené nejsou, a proto se nevytápějí, měli byste i zde pravidelně větrat. Pro vytápěné sklepní prostory platí stejný princip jako pro ostatní obytné prostory. Při teplotách pod 15 °C však vlhkost kondenzuje. Sklepní okno proto neotevírejte natrvalo, aby se pokud možno minimalizovalo riziko napadení plísněmi.
Zamezte teplotním rozdílům větším než 4 °C mezi vytápěnými a nevytápěnými místnostmi a nechávejte dveře do nevytápěných prostor zavřené. Jinak hrozí nebezpečí kondenzace teplého vzduchu na chladných stěnách.
